V bezobalovém krámě prudiče nenajdete | Lovime.bio

V bezobalovém krámě prudiče nenajdete

Svůj obchod Meloun otevřela v jedné z litoměřických uliček u příležitosti mezinárodního týdne bez obalu. Už rok a půl sem chodí nakupovat všichni ti, kteří fandí bezobalovému nakupování. Martina Lízlová, majitelka prvního bezobalového obchodu v Ústeckém kraji, si s námi popovídala o bezobalových biopotravinách a o typickém bezobalovém zákazníkovi, který – neexistuje.

Martina Lízlová s dcerkou v bezobalovém obchodu Meloun

Meloun je sice typicky bezobalové zboží, litoměřický obchod se však jmenuje podle majitelčiny dcerky – malé Amélie alias Melinky.

Velká část zboží v bezobalových obchodech bývá v biokvalitě. Téměř ve všech prodejnách tohoto typu najdeme obiloviny  a luštěniny z Probia, sladkosti z Lifefoodu a Biopekárny Zemanka… Jací jsou vaši dodavatelé biopotravin bez obalu? 

Převážnou část biopotravin bereme od již zmiňovaných stálic Biopekárna Zemanka, Probio, CountryLife, BioNebio, těstoviny v biokvalitě máme od Naturalu Jihlava. Bezobalové nakupování a biopotraviny jsou spolu úzce spjaty, na druhou stranu se však snažím dávat přednost lokálním českým firmám. Raději koupím müsli od začínajícího českého výrobce nežli müsli v biokvalitě z Německa.

Bio sortiment koření se rozrůstá u mělnického Benkoru, ten je velmi nakloněn bezobalové variantě a dodává mi koření do vratných dóz. Spolupracuji s Benkorem téměř od začátku. Nově mohou naši zákazníci nakoupit také biojablka a čerstvě lisovaný mošt v biokvalitě ze Schauerových zahrad, které jsou jen pár kilometrů od Litoměřic.

Bylo těžké získat dodavatele pro bezobalovou myšlenku? Přece jen to pro ně někdy znamená práci navíc…

Za dobu od otevření Melouna jsem se nesetkala vyloženě s negativní reakcí. Samozřejmě čím větší a zaběhlejší firma je, tím je někdy jednání složitější. Chápu, že jsou standardy, přes které firmy jít z různých a jistě objektivních příčin nemohou, někdo je rezolutně proti a vysvětlíme si to jedním telefonátem či e-mailem. Takové případy bych ale spočítala na prstech jedné ruky. Nejjednodušší jednání je s dodavatelem, který je zároveň výrobcem. Jeden příklad za všechny je Labeta, která je na trhu 25 let a je stálicí českého trhu v oblasti zavařování, pečení apod., kde se přemlouvání vyplatilo a nasypali nám do pytlů opravdu to, co jsme požadovali. Velkou zásluhu na tom měla jejich obchodní zástupkyně, která fandí bezobalovému nakupování a svým jednáním ve firmě nám velmi pomohla.

Jakou nejneobvyklejší nádobu si zákazníci přinesli?

Peklo jsou kořenky. Čím užší hrdlo, tím je nandávání obsahu zajímavější. Hned první den přišla paní, která si přinesla nádobku na mletou skořici, jejímž hrdlem nešla prostrčit ani kávová lžička. Do dnešního dne se situaci směju a paní se stala naší věrnou zákaznicí. Jednou jsme dokonce se zákaznicí dělaly trychtýř z papíru, protože jsem neměla žádnou vhodnou (rozuměj malou) lopatku ani nic podobného, čím bych koření do přinesené dózičky nasypala. Momentálně na velmi úzká hrdla používáme odměrky ze Sunaru, které nám darovala zákaznice a koření tak už není noční můrou 🙂  Nádoby se vesměs opakují. Nejčastější jsou dózy, ve kterých potraviny zákazníci doma skutečně uchovávají. Poté následují potravinové dózy, znovupoužitelné pytlíky na zip, látkové nebo papírové pytlíky a podobně.

Za téměř rok a půl fungování jsem zažila spoustu úsměvných situací, ale asi navždy mi utkvělo v hlavě: „Prosím tu věc, která zní jako karburátor.“ Pán myslel perkarbonát sodný. Tímto se omlouvám opravdu věrné a stálé zákaznické rodině, která chodí vytrvale bezobalově nakupovat.

Existuje vůbec „typický zákazník“ bezobalového obchodu?

Typický zákazník bezobalového obchodu není, alespoň ho nevidím. Samozřejmě jsou to lidé, kteří mají pro tento typ nakupování několik stejných důvodů, například chtějí ze svého života eliminovat primární obaly, snaží se najít alternativu v drogistickém zboží, nakupovat jen tolik, kolik opravdu potřebují a podobně. Věkové skupiny se prolínají. Některé rodiny zastupují převážně muži, některé zas ženy, jsou tací, kteří chodí pravidelně jen v určité dny, někdy i hodiny.

Přesto, mají vaši zákazníci něco společného?

Určitě je tady jeden společný znak – optimismus a trpělivost. Příklad za všechny: Před vámi nakupuje paní cca dvacet položek z toho je patnáct koření, vy čekáte ve frontě na olej, a když na vás přijde řada, tak se dozvíte, že olej dovezou zítra. Náš zákazník se usměje, popřeje vám hezké odpoledne a přijde druhý den znovu. Prudiče v bezobalovém krámě nenajdete 🙂 Největší radost mi dělají zákazníci, u kterých vidím opravdový posun. Začali malými krůčky – a nemyslím tím velikost nákupu. Našili si pytlíky, začali si chodit s krabičkami do uzenářství, přidali výrobu domácího prášku a teď se chlubí výrobou jedlých dárků na Vánoce. A to je to, co mi dělá v mém bezobalovém počinu největší radost.

Tohle je právě smysl celého konceptu. Provoz obchodu je jedna věc. Druhá věc je, když zákazníci jdou za vámi na vaše přednášky, a další, když vaše „rady“ aplikují do svého každodenního života. Znamená to pro mě jednu z největších motivací a uspokojení v mé práci. Poslední přednášku jsem měla pro Městský úřad v Litoměřicích. Ještě týž den nám přibyli noví zákazníci. Být bezobalový není jen chodit do bezobalové obchodu, je to změna myšlení. A na závěr musím říct, že Litoměřičáci jsou opravdu bezobaloví kabrňáci!

Za PRO-BIO LIGU se ptala Kateřina Kotěrová, foto: archiv Martiny Lízlové

Související články: Schauerovy zahrady, Exkurze do světa biopotravin, Probio ze Starého Města, Lifefood: život je hojnost