Schauerovy zahrady

Broskve z Schauerových zahrad mají v oblibě i včelyV tradičně ovocnářském kraji na úpatí Českého středohoří kvetou, voní a plodí Schauerovy zahrady. Tak se totiž jmenuje malé ovocnářství, v němž manželé Petr a Jarka Schauerovi pěstují (nejen) ovoce v biokvalitě. V minulých staletích se plody zdejší stromů dopravovaly po Labi do Drážďan, Berlína a Hamburku. Moderní biofarmáři je vozí autem do Prahy, kde je osobně prodávají na farmářských trzích.

Pan Schauer ze Schauerových zahrad a jeho biohrušky

Manželé Schauerovi však přesto mají s dávnými pěstiteli mnoho společného. Ve svých sadech, obklopených intenzivně obhospodařovanými a chemicky ošetřovanými pozemky místních velkopěstitelů, používají pouze biologické ochranné prostředky, jako je pomerančovníkový olej, výluhy z mořských řas či hořkého dřeva. Ovoce Schauerovi češou v době ideální zralosti, což je poznat na chuti a struktuře plodů. Z přebytků se vyrábějí marmelády, povidla, kompoty a křížaly. Na okraj každé řady jabloní tu rostou bylinky, aby čmeláci – zdejší hlavní opylovači – měli co jíst. Když opadají květy ovocných stromů, začíná kvést a vonět oregano, saturejka, levandule, šalvěj… A proč právě čmeláci? Dokážou zajistit úrodu i ve chvíli, kdy teploty klesnou pod deset stupňů a včely přestávají létat.

Biojablka ze Schauerových zahrad

Na počátku byl rýč

Spolu s čmeláky fungují během sezóny za každého počasí samozřejmě i zdejší majitelé. Začínali v roce 2000 prakticky od nuly – na bývalém poli, s jedním rýčem a spoustou odhodlání. Zasázeli jabloně, švestky, hrušně, třešně, broskve, ale i černý a červený rybíz nebo angrešt. Stromečkům se dařilo a dvouhektarové pole se postupně změnilo v – slovy Petra Schauera – „slušně fungující sad“. K němu před časem přibyl půlhektar orné půdy, na kterém se pěstují rajčata, dýně Hokkaido a cukety, zatím v přechodném období.

Pozemky bioovocnářství Schauerovy zahrady

Veškeré agrotechnické práce si manželé Schauerovi provádějí sami – a samozřjmě bez chemie. A tak tu skvěle prospívají nejen ovocné stromky, ale také spousta druhů rostlin a hmyzu; před pár lety tu přibyl vlastnoručně vybudovaný přírodní rybník… Proč to všechno? „Protože v blízkosti sadu žijeme, protože chceme aby po nás zůstala nulová ekologická stopa, protože chceme nabídnout reziduálně nezatížené potraviny…“

Rybník - Schauerovy zahrady

Mšice zpacifikuje beruška

Nepředstavuje si však úplnou idylu. I bio produkce má své přirozené nepřátele, ať už jsou to mšice, obaleči, pilatky nebo houbové choroby… Ekologický sadař však chemii nejen že nesmí používat, on ji ve skutečnosti ani nepotřebuje – organismy ve vzájemně propojeném ekosystému pro něj pracují zcela zdarma a sofistikované biologické metody (feromony namísto insekticidů apod.) nejsou dražší než chemický postřik. Mnozí škůdci si navíc proti chemické ochraně vytvořili odolnost, takže v konvenčním zemědělství se vyvíjejí další a další generace pesticidů, zvyšují se dávky, náklady i ekologické škody…

Motýl na stromě v bioovocnářství Schauerovy zahrady

Namísto chemické laboratoře budují Schauerovi ve svých zahradách fungující ekosystém: dobře vědí, že tam, kde se daří široké škále rostlinných a živočišných druhů, kde poletují motýli a skřehotají žáby, tam se bude dařit také zelenině a ovocným stromům. Čačanská Lepotica, Rubinola, Boscova lahvice… Pokud se blíže zajímáte o ovocné odrůdy, je Petr Schauer váš člověk. Nechte si od něj poradit: na uskladnění, do koláče, na marmeládu? Tu meruňkovou nebo rybízovou si odtud můžete rovnou odnést. Nebo radši švestková povidla a kompot?

Paní Schauerová a při sklizni

 

Na biojarmarku, který se konal 6. října na dvoře Národního zemědělského muzea, jste si od Schauerových mohli odnést bio jablka, hrušky a švestky, a také spoustu užitečných rad k jejich zpracovávání a uchovávání. V nabídce byl také mošt, domácí džemy a od ostatních prodejců spousta dalších dobrot, zeleniny, ovoce, vína, masných a mléčných výrobků. Články a pozvánky nejsou ani zdaleka tak výživné a hřejivé jako realita 🙂

Fotogalerie