Ekologické zemědělství a rozvoj trhu v Evropě a Evropské unii
Evropský trh s biopotravinami dosáhl v roce 2020 rekordní úrovně. Vzrostl meziročně o 15 % a dosáhl 52 mld. EUR, což představuje nejvyšší tempo růstu za posledních deset let. Pokračoval také růst ekologicky obhospodařované půdy. Nejnovější údaje vychází ze Světové ročenky ekologického zemědělství, kterou pravidelně vydává Výzkumný ústav ekologického zemědělství ve Švýcarsku (FiBL) a IFOAM Organics International.
V Evropě je více než 17 milionů hektarů půdy v ekologickém zemědělství, největší rozlohu má Francie
V roce 2020 bylo v Evropě ekologicky obhospodařováno 17,1 mil. ha zemědělské půdy (v EU: 14,9 mil. ha). Francie se s téměř 2,5 mil. ha stala novou jedničkou ve výměře zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (EZ), následovaná Španělskem (2,4 mil. ha), Itálií (2,1 mil. ha) a Německem (1,7 mil. ha). V těchto čtyřech zemích se nachází více než polovina evropské ekologické zemědělské půdy. Česká republika s výměrou okolo 550 tis. ha v EZ si drží 7. příčku v rámci EU za Rakouskem (680 tis. ha) a Švédskem (614 tis. ha).
Rozloha ekologicky obhospodařované půdy se zvýšila o 700 tisíc hektarů
Ekologická zemědělská půda v EU vzrostla o více než 700 tis. ha, což představuje nárůst o 5,3 %. Nejvíce se na tomto růstu podílely Francie (+307 tis. ha), Itálie (+102 tis. ha) a Německo (+88 tis. ha). V Evropě byl nárůst nižší než v EU (600 tis. ha a 3,7 %), a to v důsledku poklesu ekologicky obhospodařované půdy v Turecku a Ruské federaci. Nárůst v roce 2020 byl nižší než v předchozím roce a k dosažení cíle EU mít 25 % zemědělské půdy v EZ do roku 2030, je třeba dosáhnout vyššího ročního tempa růstu.
Lichtenštejnsko je zemí s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy na světě
Ekologická zemědělská půda v Evropě představuje 3,4 % celkové zemědělské půdy a 9,2 % v EU. V Evropě (i celosvětově) mělo v roce 2020 nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy Lichtenštejnsko (41,6 %), následované Rakouskem, zemí EU s nejvyšším podílem půdy zařazené v EZ (26,5 %). Mezi země EU, které jsou poměrně blízko 25% cíli strategie F2F, patří dále Estonsko (22,4 %) a Švédsko (20,4 %). Patnáct evropských zemí uvádí, že alespoň 10 % jejich zemědělské půdy je již v EZ. ČR s 15% podílem obsadila 5. místo v rámci EU ještě za Itálií (16,0 %).
Počty ekologických zemědělců, výrobců biopotravin i dovozců mírně rostly
V Evropě bylo téměř 420 tis. ekologických farem (téměř 350 tis. v EU), z toho nejvíce v Itálii (71 590). Zatímco počet ekofarem v Evropě klesl o 2,5 % (zejména v důsledku poklesu jejich počtu v Turecku), počet v EU se mírně zvýšil o 3,3 %. Výrobců biopotravin bylo v Evropě 84 799 (+3,8 % oproti roku 2019) a 78 262 v EU (+3,4 %). Nejrychleji rostl počet dovozců. V Evropě bylo napočítáno téměř 6 800 dovozců (+5,2 %) a v EU přes 5 800 dovozců (+5,3 %). Zemí s největším počtem bio výrobců byla Itálie (téměř 23 000), zatímco nejvíce dovozců bylo v Německu (více než 1 900). V ČR ke konci roku 2020 hospodařilo dle Ročenky EZ ekologicky 4 665 farem a registrováno bylo 865 výrobců biopotravin (4 800 ekofarem a 946 bio výrobců v únoru 2022).
Maloobchodní tržby dosáhly 52 miliard EUR a zaznamenán byl rekordní růst trhu
Maloobchodní prodej biopotravin v Evropě dosáhl hodnoty 52,0 mld. EUR (44,8 mld. EUR v EU). Evropská unie představuje druhý největší jednotný trh s bioprodukty na světě po USA. S obratem trhu biopotravin téměř 15 mld. EUR zůstává Německo největším bio trhem v Evropě a druhým největším na světě. Francie je na druhém místě v Evropě s 12,7 mld. EUR. Trh s biopotravinami vzrostl v Evropě a EU přibližně o 15 %, což je nejvyšší tempo růstu za posledních deset let. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Německu (+22 %). V roce 2020 vykazovaly trhy s biopotravinami v mnoha zemích dvouciferný růst v důsledku pandemie, protože lidé zůstávali doma a začali častěji vařit. Důležitými tématy se staly zdraví, životní prostředí a změna klimatu. Od roku 2011 do roku 2020 se velikost trhu s biopotravinami více než zdvojnásobila.
Evropští spotřebitelé utrácejí více za biopotraviny
V roce 2020 utratili evropští spotřebitelé za biopotraviny 63,3 EUR na osobu (101,8 EUR v rámci EU). V přepočtu na jednoho obyvatele se výdaje spotřebitelů na biopotraviny za posledních deset let zdvojnásobily. Nejvíce za biopotraviny utratili švýcarští a dánští spotřebitelé (418 a 384 EUR). V ČR z posledních dostupných údajů za rok 2019, Zprávy o trhu s biopotravinami, vychází spotřeba biopotravin na obyvatele a rok ve výši 492 Kč, tj. okolo 19 EUR.
Dánsko má nejvyšší podíl na trhu s biopotravinami na světě
V celosvětovém měřítku mají evropské země nejvyšší podíl prodeje biopotravin na svých trzích s potravinami. Nejvyšší podíl prodeje biopotravin na světě má Dánsko s 13,0 % v roce 2020, následované Rakouskem s podílem 11,3 % a Švýcarskem s 10,8 %. V ČR dosáhl podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů 1,5 %.
Pokles objemu dovozu ekologických produktů
Zatímco růst biotrhu EU pokračoval, dovoz ekologických zemědělských a potravinářských produktů ze zemí mimo EU v letech 2019 a 2020 mírně poklesl. Detailní pohled na jednotlivé kategorie produktů ukazuje, že nárůst dovozu bio tropického ovoce a rýže byl více než převážen nižším dovozem ostatních obilovin, pokrutin a cukru. Změny byly zaznamenány také v pořadí hlavních obchodních partnerů, kdy Čína a Ukrajina ztratily prvenství ve prospěch Ekvádoru a Dominikánské republiky. Největší objem bioproduktů se do EU stále dostává přes Nizozemsko (31 %), dále Německo a Belgii. V roce 2020 bylo do EU dovezeno 2,8 mil. tun bioproduktů z celkem 120 zemí světa, což představuje 1,9% pokles oproti roku 2019.
Tropické ovoce stále na vrcholu dovážených produktů
Deset nejčastěji dovážených kategorií produktů představovalo 77 % celkového objemu dovozu ekologických produktů v roce 2020. Největší kategorií je tropické ovoce, ořechy a koření s 30 % (tj. 0,84 mil. tun, z toho 81 % tvoří dovoz banánů), směřující do EU především z Ekvádoru, Dominikánské republiky a Peru. Následovaly pokrutiny (8 %, 0,23 mil. tun), řepný a třtinový cukr (7 %, 0,19 mil. tun) a zelenina (5 %, 0,15 mil. tun). Dovoz ekologické zeleniny a ovoce celkem dosahuje 46 % celkového dovozu ekologických produktů, tj. 1,29 mil. tun v roce 2020.
Veškeré podklady k nové ročence jsou k dispozici na webu FiBL: ročenka ke stažení v PDF, infografiky, prezentace, tiskové zprávy aj. K dispozici je také interaktivní online databáze.
Infografiky v českém jazyce zde.
Citace knihy: Willer, Helga, Jan Trávníček, Claudia Meier, Bernhard Schlatter (Eds.) (2022): The World of Organic Agriculture. Statistics and Emerging Trends 2022. Research Institute of Organic Agriculture FiBL, Frick, and IFOAM – Organics International, Bonn. Available at: www.organic-world.net/yearbook/yearbook-2022.html
