Zavedení biopotravin do společného stravování: zdražení by bylo minimální

Společné stravování v České republice patří svým rozsahem mezi nejrozvinutější na světě. Vedle školních a závodních jídelen do něj spadá např. stravování armádní, vězeňské, lázeňské, nemocniční a další. Denně jsou v jeho rámci připraveny miliony porcí. Společné účelové stravování tak má obrovský potenciál i z pohledu odbytu biopotravin.

Zatímco u našich západních sousedů se biopotraviny ve veřejném stravování používají zcela běžně, v Česku jde o záležitost zcela okrajovou. Jejich většímu využití brání několik bariér. Které to jsou?

Cena nehraje roli

Překvapivě se nejedná o vyšší cenu biopotravin. Podle studie České technologické platformy pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) by i zavedení dvacetiprocentního podílu bio při správném nastavení znamenal navýšení cen potravinových surovin v řádu jednotek procent.

V rámci modelového příkladu zavádění různých hladin biopotravin do velkého nemocničního zařízení s 5 000 strávníky denně (studie byla zaměřena na neškolní zařízení) dochází k zvýšení výdajů na potravinové suroviny o desetiny procent až nižší jednotky procent, v závislosti na zvolené hladině zařazení bioproduktů.

Nejsnáze dosažitelný scénář (2% podíl biopotravin vytvořený zařazením v průměru 34 kg brambor v biokvalitě denně) by reálně znamenal zvýšení denních nákladů na potravinové suroviny o přibližně 550 Kč, tedy méně než 0,2 %. Scénář 20 % bio se zařazením hovězího masa, mléka, ovoce, zeleniny a brambor pak znamená navýšení výdajů na potravinové suroviny o méně než 5 % denně.

Chybí politická podpora

Proč tedy v českém veřejném stravování nedostávají biopotraviny větší (respektive alespoň nějaký) prostor? Dle závěrů studie ČTPEZ se jedná o tyto hlavní důvody:

Nedostatečná podpora k zavádění biopotravin na vrcholné úrovni;
Nedostatečná osobní informovanost o principech udržitelného života a s tím spojená řada nepřesností a omylů ohledně kvality, ceny, dostupnosti biopotravin;
Malá angažovanost vedoucích stravovacích zařízení při zavádění bioprodukce z důvodů vyšší administrativní zátěže při zpracování běžné agendy, vyhýbání se konfliktům;
Nedostatečná komunikace vlivem nedostatku funkčních nástrojů pro propojení zemědělců s jídelnami. Zúčastněným stranám chybí informace, zpětná vazba, analýzy tržních efektů;
Omezení rozhodování v rámci výběrových řízení na cenové kritérium.

Bio pro přírodu i lidi

Řada studií dokazuje, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na biodiverzitu, nepřispívá ke znečišťování spodních vod a degradaci půdy, produkuje méně oxidu uhličitého i nebezpečných odpadů.

Mnoho lidí navíc tvrdí, že biopotraviny chutnají lépe. V řadě špičkových restaurací využívají biopotraviny ve velké míře právě pro jejich vyšší kvalitu (výhradně z biopotravin vaří například v londýnském hotelu Ritz). Důvod může být to, že bio ovoce a zelenina rostou pomaleji a bez přispění umělých hnojiv. Zvířata v ekologickém zemědělství mají lepší život a také při porážce zažívají méně stresu, což se odráží v kvalitě masa.

Zájem českých spotřebitelů o biopotraviny rok od roku stoupá. Nezbývá než doufat, že se tento vývoj časem projeví také ve společném stravování.

Pro Lovíme.bio připravila Kateřina Kotěrová

Foto: Pixabay