Pesticidy na talíři

Čerstvé ovoce a zelenina jsou základem zdravého jídelníčku. Kromě vitamínů a minerálů v nich však najdeme i plno látek, nad kterými naše tělo zrovna nejásá…

Každý rok dostanou česká a moravská pole od zemědělců dávku 4,7 tisíc tun chemických látek. Farmáři je s oblibou používají, protože spolehlivě ničí plevely, škůdce, hmyz… kromě toho ale také pronikají do půdy, spodních vod – a samozřejmě potravin.

Je libo chemický koktejl?

Před uvedením na trh prochází samozřejmě každý jednotlivý pesticid řadou testů. Problém je právě ve slově „jednotlivý“. Chemické látky, které se nám během dne dostanou do těla – ať už s jídlem, kosmetikou, exhalacemi z dopravy… spolu navzájem reagují a ukládají se v našich tkáních.

Podle řady studií mají chemické pesticidy používané v zemědělství na svědomí nejen razantní úbytek hmyzu a polních ptáků, ale také mnohá onemocnění, vrozenými vývojovými vadami počínaje a nádorovými onemocněními konče.

Pesticidy jíme denně

Státní zemědělská a potravinářská inspekce obsah pesticidů v potravinách každoročně měří. Díky tomu víme, že zbytky chemikálií obsahuje téměř 90 procent běžného („nebio“) ovoce a 80 procent zeleniny.

Také podle velkého testu jablek v MF Dnes z 18 testovaných vzorků jablek všechny kromě dvou obsahovaly zbytky pesticidů. Je přitom jedno, zda šlo o jablka česká nebo ze zahraničí, z obchodních řetězců nebo z farmářských trhů. Jediná jablka bez pesticidů pocházela z ekologického zemědělství.

Právě jablka – mezi Čechy patrně nejoblíbenější ovoce – patří k plodinám, které se stříkají i více než patnáctkrát za sezonu. Příliš tedy nepřekvapí, že většina testovaných jablek obsahovala zbytky pěti, deseti, ale i šestnácti různých pesticidů.

„Některé pesticidy jsou neurotoxické, jiné ovlivňují funkci štítné žlázy, a když je látek se stejným mechanismem účinku víc, toxicita se sčítá a efekt může být výraznější,“ komentovala výsledky testu profesorka Jana Hajšlová z VŠCHT. Konvenční ovoce a zelenina z obchodů (a stejně tak i farmářských trhů!) tedy není příliš vhodná zvláště pro děti – dětský organismus totiž vzhledem ke své velikosti přijme stravou nepoměrně více pesticidů než ten dospělý.

Bez nich bude hlad?

Častým argumentem dnešních zemědělců je, že v dnešní době „to prostě jinak nejde“: jedině průmyslové zemědělství založené na používání chemických pesticidů, umělých hnojiv a geneticky modifikovaných organismů, dokáže uspokojit požadavky vzrůstající populace.

Otázkou je, jak dlouho. Konvenční zemědělci se ocitli v začarovaném kruhu, jehož výsledkem je masivní degradace půdy. „V agrosystémech je úplně mrtvo, není tam půdní fauna, žádné žížaly a mikroorganismy. Je tam nedostatek organické hmoty. Z půdy se tak stal v podstatě jenom substrát, který slouží k tomu, aby rostliny neupadly,“ varoval už před lety Jakub Hruška z České geologické služby.

Je pouze otázkou času, kdy ani s masivní podporou chemických prostředků takto vyčerpaná půda přestane plodit. Co potom? Opravdu jsme bez průmyslového potravinového systému pumpujícího do půdy jedy odsouzeni k záhubě?

Jde to i bez chemie

V ekologickém zemědělství se chemické pesticidy ani umělá hnojiva nesmějí používat – výsledkem je úrodná půda, zdravé potraviny a krajina plná života. Je to však recept pro celý svět?

Vědecké týmy z celého světa se touto otázkou začaly zabývat už před několika lety – a odpověď na ni zní ano. Podle jedné ze studií by zemědělství zcela bez chemie dokázalo v roce 2050 nasytit devět miliard lidí. Podmínkou je, že se budeme soustředit spíše na lokální produkci namísto globálního přesouvání potravin po zeměkouli, omezíme plýtvání potravin a konzumaci masa.

To může být pro mnohé lidi těžké, příklon k ekologickému zemědělství však v žádném případě neznamená návrat na stromy. Ekologičtí zemědělci při svém podnikání běžně využívají sofistikované techniky, nejmodernější technologie a také… postřiky.

„Takže je to pravda… stříkají v noci!“

Ale ne, chemické postřiky jsou v ekologickém zemědělství opravdu zakázány – a pokud by ekologičtí farmáři stříkali v noci, jak tvrdí někteří vtipálkové, velice brzy by se na to přišlo. Každý ekofarmář totiž musí jedenkrát ročně podstoupit kontrolu ze strany nezávislé organizace, která mimo jiné zjišťuje také přítomnost cizorodých látek. Přesto však nejsou ekofarmáři v případě přemnožení nejrůznějších škůdců odkázáni pouze na vlastní ruce a motyčku. Pesticidy totiž můžou být i bio.

Slovem pesticidy se označují také biopreparáty – tedy produkty na biologické bázi, používané v ekologickém zemědělství. Mohou to být přípravky na bázi různých bakterií, výtažky z mořských řas, éterické oleje… Zajímavé je, že bio přípravky bývají většinou dokonce levnější než chemické pesticidy, mají však kratší účinnost – pole je tedy potřeba ošetřovat častěji.

Bio postřiky dokážou plodiny uchránit před plísní, mšicemi nebo housenkami, na rozdíl od chemických přípravků jsou však biologicky rozložitelné a zacílené pouze na konkrétního škůdce – pro ostatní organismy na poli jsou naprosto neškodné.

Pesticidy v potravinách: Jak se jim vyhnout? A jde to vůbec?

V produktech ekologického zemědělství nám tedy chemické pesticidy nehrozí. Biopotraviny jsou navíc v dnešní době stále dostupnější – koupit je můžete nejen ve specializovaných prodejnách a v supermarketech, ale už i v největších internetových obchodech s potravinami, jako je Rohlík a Košík. Ne každý si však může dovolit kupovat sobě a svým dětem „všechno bio“. Co s tím? Jsou nějaké potraviny, u nichž je bio-kvalita zvlášť důležitá?

„Jedná se především o potraviny, které jsou v běžném průmyslovém zemědělství často ošetřovány – tedy ovoce a zelenina,“ říká Andrea Hrabalová z PRO-BIO LIGY. „Studie dokonce prokázaly, že bioovoce a biozelenina mají více vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. V biomléce zase najdeme více omega-3 mastných kyselin.“

„Z výživového hlediska bych ještě doporučila vyzkoušet biomouky. Jednak je jejich nabídka v bio pestřejší – pohankové, čočkové, čirokové, žitné… a jednak, pokud jste si zvykli nakupovat mouky celozrnné, ty z konvenčního zemědělství mohou obsahovat zbytky pesticidů v obalových vrstvách,“ doplňuje Hrabalová.

A pokud chemikálie ve stravě neřešíte – vždycky má cenu podpořit někoho, kdo s láskou pečuje o zvířata a krajinu… prostě farmaří lépe a fér.

Pro Ekoporadny Praha zpracovala Kateřina Kotěrová