Živá farma: vítězství na moravském poli

Tým Živé farmy na poli

Přijeli z New Yorku, založili ekofarmu a zvítězili – tak by se dal shrnout příběh Evy a Libora Kožnarových a jejich Živé farmy. Přinášíme vám rozhovor se stavebním projektantem a odbornicí na mezikulturní vzdělávání, kteří vyměnili neworské mrakodrapy za moravské pole…

„Je teplé newyorské léto 2015. Stojíme spolu u stánku na jednom z pravidelných farmářských trhů, kam chodíme vybírat svou oblíbenou zeleninu a ovoce.  Při každé návštěvě mě napadá: ,To je neuvěřitelný, oni tohle opravdu všechno vypěstovali. Vlastníma rukama. A teď to prodávají lidem ve městě. Fascinující. Jak to asi u nich vypadá? A jaké to je, živit se farmařením? Fakt to nechápu.‘ Cítím k těm lidem, kteří nám s úsměvem prodávají ovoce a zeleninu, kterou vypěstovali ze semínka, obrovský obdiv. Tam někde v tu chvíli, daleko za Atlantickým oceánem, se zrodil náš sen.“

Sen se stal skutečností, mladí čeští manželé Eva a Libor Kožnarovi se stěhují na Moravu a na rodinném poli začínají hospodařit.

Živou farmu jsme založili v lednu 2017. Necelý rok poté, co jsme se z New Yorku přestěhovali na Jižní Moravu. No a od té doby to byla a pořád ještě je jedná velká jízda: bezpočet hodin strávených na poli a ve skleníku, studium literatury, youtube a dalších zdrojů, tisíce zasetých semínek… Vypiplali jsme naší první úrodu, poznali jsme radost z prvních prodaných bedýnek a úsměvů našich zákazníků, pot, slzy (a to doslova, třeba když jsme letos na jaře prohrávali boj s mšicemi na paprikách nebo když si srnky pochutnaly na našich čerstvě vysazených sladkých bramborách), překonali jsme moře papírů k ekologické certifikaci, strachovali jsme se během dlouhých období velkého sucha… A zažili jsme také TEN pocit. Pocit svobody, pocit, že vše co děláme dává smysl a že jsme tam, kde máme být. Stali jsme se farmáři.

Co bylo na vašich famářských začátcích nejtěžší?

Nejtěžší asi bylo to, že toho na začátku bylo prostě moc. Zakládání farmy, administrativa spojená s ekologickým zemědělstvím, žádosti o podporu pro mladé zemědělce a budování základní infrastruktury, jako je závlahový systém, první malý skleník nebo zavedení elektřiny na pole. A k tomu všemu jsme ještě začínali pěstovat, doslova na holém poli, zasadili jsme sad, nový malý vinohrad a trpělivě čekali na první úrodu. No a s ní přišla nová sada úkolů spojená s odbytem a distribucí. Ale s úžasnou podporou naší rodiny, přátel a prvních zákazníků jsme ty první dva náročné roky zvládli a teď jsme tady – zkušenější a moudřejší – na začátku naší třetí sezóny.

Jak bojujete se škůdci? Prý vám první rok plíseň zlikvidovala téměř celý vinohrad…

Zeleninu se snažíme sázet v polykulturách, kdy blízkost určitých druhů zeleniny, bylin a květin pomáhá eliminovat některé škůdce. Na další pak platí mechanické postupy (smýt vodou, ruční sběr), používáme také netkané textilie, které chrání např. před tolik rozšířenými dřepčíky. Mícháme si také vlastní výluhy, a když už nic jiného nezabírá, vyrábíme si insekticidní mýdlo z rostlinných olejů. A ten zmiňovaný vinohrad, ten už nyní po dvou letech vypadá o mnoho lépe, bio režim mu svědčí a jsme rádi, že teď už je doslova plný života.

„Skoro všichni biofarmáři nás varovali, že první rok je opravdu těžký. Úroda je náchylná k plísním a vy víte, že kdybyste sáhli na postřik, bude vše v pořádku. Když však první rok přetrpíte, vyvinou se dobré plísně, které bojují samy proti těm špatným. To samé platí pro brouky. Druhý rok je pozitivnější a třetí rok už máte normální úrodu jako všichni ostatní zemědělci, ale zároveň nemusíte používat žádné chemické postřiky.“

Libor Kožnar v rozhovoru pro Aktuálně.cz

Na farmě pěstujete čerstvé ovoce, zeleninu a bylinky – jakou formou své výpěstky prodáváte? 

Bedýnky vozíme jednou týdně do Brna a do Znojma a také rozvážíme po Šanově a okolí. Uvažujeme i o možnosti prodeje přímo na farmě, ale to jsme zatím kvůli nedostatečnému zázemí až na výjimky nenabízeli. Velkou radost máme z toho, že si nás pro novou sezónu jako své dodavatele vybraly dvě vznikající skupiny komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) v Brně. Na trhy zatím jezdíme spíše sporadicky, byli jsme jednou v Moravanech u Brna a na podzim 2018 jsme se zúčastnili brněnského Biojarmarku na Zelném trhu. To byla naše první zkušenost na trhu a byla naprosto úžasná! Na biojarmark bychom rádi vyrazili i letos.

Kdo jsou vaši zákazníci? Městští intelektuálové, matky s dětmi…? Nakupují u vás i místní? 

Zatím jsme vypozorovali, že většinu našich zákazníků tvoří ženy, co mají malé děti a záleží jim na kvalitě potravin, které nakupují. A je to podobné v Brně, Znojmě nebo i u nás v Šanově a okolí, takže ano, nakupují u nás i místní. Cítíme se přijatí velmi dobře, Libor ze Šanova pochází a to určitě pomáhá. Minulý rok jsme také dohodli spolupráci s místní základní školou, na kterou se moc těšíme.

Živá farma a jejich biovýpěstky na trzích

Seznámili jste se a nějakou dobu jste žili v New Yorku. Jaký mají Newyorčané vztah k biopotravinám? Co farmářské trhy – jak velký je na nich podíl biopotravin? 

New York je mekkou biopotravin a trh s bioprodukty je tam určitě o něco dál než u nás. Na trzích samozřejmě najdete vedle biofarmářů i producenty konvenční, ale zejména v centrálních oblastech je dostupnost biozeleniny a ovoce velmi vysoká. Po celých Spojených státech také najdete síť prodejen Whole Foods Market, která byla jedním z prvních velkých řetězců, který se orientoval na stálou a širokou nabídku produktů a potravin v biokvalitě. Nedávno je ale skoupil Amazon a kvalita šla prý o něco dolů. V každém případě jsou tamní biovýpěstky většinou cenově bližší konvenční produkci, než na co jsme zvyklí u nás. Je to mimo jiné způsobeno tím, že se jedná o daleko větší trh než zde v ČR. Také komunita mladých lidí, kteří se rozhodli opustit život ve městě a stát se zemědělci, je daleko větší a farmaření v souladu s přírodou prožívá v USA opravdový boom.

Své hospodářství jste nazvali Živá farma – proč?

Živá proto, že chceme v rámci naší činnosti podporovat všemožné živé organismy, co se nachází  přirozeně v přírodě i v půdě a které nám pomáhají v pěstování. Zároveň si přejeme, aby naše farma sama byla živý organismus, který se neustále rozvíjí, reaguje na aktuální podněty ve svém okolí a vnitřně se „hýbe“.

Tím se dostáváme k vaší úspěšné kampani na Hithitu…

O crowdfundingu jsme přemýšleli už déle, ale až ve druhém roce fungování farmy jsme ucítili, že je na to správný čas. Naším hlavním záměrem byl nejenom rozvoj naší činnosti s pomocí vybraných peněz, chtěli jsme se také více otevřít vůči našemu okolí. A to se tedy povedlo báječně. Samotné nás to překvapilo, kolik lidí nám napsalo, poslalo slova podpory a ozvalo se s různými nabídkami na spolupráci. To bychom prostě sami nevymysleli. Vždyť ani tento rozhovor by pravděpodobně nevznikl nebýt naší kampaně :).

To je pravda. Cílovou částku 333 tisíc korun se vám podařilo na Hithitu vybrat poměrně rychle – překvapilo vás, že váš příběh oslovil tolik lidí?

Přiznáme se, že jsme tak nějak počítali s podporou našich přátel a známých, ale kolik jich bylo a hlavně, kolik se k nim přidalo lidí, které osobně vůbec neznáme, tak to nás překvapilo. Příjemně překvapilo. Vážíme si toho, že náš projekt a naše vize dokázala oslovit tolik lidí. Průběh kampaně byl euforický, chvílemi až dojemný. Ta obrovská spousta práce určitě stála za to!

Jaké jsou vaše plány na rok 2019, případně do dalších let?

Hlavním cílem pro tento rok je určitě vybudování provozovny, udržitelné rozšiřování naší nabídky, celková stabilizace toho, co už děláme. A také se konečně chystáme zakoupit dodávku, takže naše bedýnky už nebudeme přivážet zákazníkům v naší milé Fabii combi :). Dalším důležitým krokem je pro nás spolupráce s místní školou, kterou v těchto týdnech začínáme plánovat. No a určitě zorganizujeme i nějaké akce pro veřejnost a naše příznivce, sledujte naše facebookové schránky a náš web, tam se o nich určitě dozvíte. Prozatím máme naplánovaný květinový workshop na 14. 7. 2019, ve spolupráci se znojemskou květinovou farmou Řezanka, ale bude toho určitě víc.

Živá farma na trzích v Brně

 

Pro PRO-BIO LIGU zpracovala Kateřina Kotěrová