Můžeme důvěřovat biopotravinám dovezeným ze zemí mimo Evropskou unii?

PoradnaKategorie dotazu: Ekologické zemědělstvíMůžeme důvěřovat biopotravinám dovezeným ze zemí mimo Evropskou unii?
Kateřina Kotěrová Personál se zeptal před 1 měsícem

Jaká pravidla platí pro dovoz biopotravin například z Kanady, Číny, Ukrajiny či Švýcarska – jsou skutečně bio? Na základě jakých kritérií se mohou v ČR prodávat? 

Jednotná pravidla pro Evropu

Co se týče států Evropské unie, pravidla pro ekologické zemědělství a biopotraviny jsou až na detaily víceméně stejná. Lišit se mohou např. postupy registrace do systému ekologického zemědělství nebo katalog sankcí při porušení pravidel apod., zpravidla nejde o zásadní předpisy týkající se přímo výroby.

Když si koupíte potravinu s bio logem EU (tzv. lísteček – povinný od roku 2010), můžete se spolehnout, že odpovídá všem požadavkům Evropské unie na ekologické zemědělství a výrobu potravin. Zpracované biopotraviny musí obsahovat minimálně 95 % složek pocházejících z ekologických zemědělství. Pokud váš supermarket prodává potraviny s vlastním bio logem, musí respektovat stejná, výše popsaná pravidla.

Rozdíly mezi jednotlivými státy v předpisech pro biopotraviny nicméně existují: jde o tzv. nadstandardy. Soukromé svazy ekologických zemědělců (např. Naturland, Bioland, Bio Suisse aj.) nebo i obchodní řetězce mohou nastavit vlastní, přísnější požadavky nad pravidla nařízení EU. Takové biopotraviny pak kromě evropského bio lístečku mohou nést logo daného svazu a tím informovat spotřebitele o „vyšší“ bio kvalitě. V praxi již řada svazů, zejména v západní Evropě, tato přísnější pravidla dlouhodobě používá, v České republice zatím nic takového nemáme.

Dovoz biopotravin ze zemí mimo Evropskou unii

Jasná pravidla platí i pro dovoz biopotravin ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Na rozdíl od dovozu a vývozu biopotravin v rámci EU (který se sleduje minimálně) se dovoz biopotravin, které vstupují do EU (prvně překračují hranici) přísně sleduje. Například pokud je nějaká biopotravina dovezena do Německa a následně ji obchodník vyveze do ČR, kde se zabalí a prodává v obchodech, pak kontrola dovozu ze třetí země proběhne pouze v Německu. Za kvalitu ručí tamní dovozce a jeho kontrolní organizace.

Dovoz biopotravin ze zemí mimo EU upravuje nařízení Komise (ES) č. 1235/2008. Dle tohoto nařízení dovezené výrobky mohou být uváděny na trh EU jako ekologické produkty, pokud jsou výrobní a kontrolní normy platné v příslušné zemi, která není členem EU, považovány za rovnocenné normám v EU. Za uznání rovnocennosti systému ekologické produkce v dané třetí zemi je odpovědná Evropská komise, která rozhoduje na základě detailních analýz a monitoringu.

Mezi země, kde EU uznala rovnocennost předpisů pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin, patří Argentina, Austrálie, Kanada, Kostarika, Indie, Izrael, Japonsko, Nový Zéland, Švýcarsko, Tunisko, Norsko a USA. Seznam uznaných třetích zemí lze ověřit v příloze III aktuální verze Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008.

Pro každou z těchto zemí je přesně specifikováno, které kategorie produktů lze jako bio dovážet, tedy nejde o dovoz veškeré produkce. Definováno je celkem šest skupin produktů A až F:

A: Nezpracované rostlinné produkty

B: Živá zvířata nebo nezpracované živočišné produkty

C: Produkty pocházející z akvakultury a mořské řasy

D: Zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny

E: Zpracované zemědělské produkty určené k použití jako krmivo (krmiva)

F: Vegetativní rozmnožovací materiál a osiva pro pěstitelské účely (osiva)

V případech, kdy pravidla pro ekologickou produkci v dané zemi nejsou uznána jako rovnocenná s pravidly v EU, lze produkty z těchto zemí také dovézt do EU jako „ekologické“, pokud proces jejich výroby a kontrola proběhne v souladu s evropskými normami. Evropská komise pro tento případ sestavuje seznam uznaných kontrolních organizací, které jsou oprávněny certifikovat biopotraviny v zemích mimo EU, a provádí pravidelný dohled nad takto uznanými organizacemi. Seznam uznaných kontrolních organizací lze ověřit v příloze IV aktuální verze Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008.

Nově jsou od roku 2019 zavedena dodatečná pravidla pro dovozy z problematických zemí – Číny, Ukrajiny, Kazachstánu, Moldavska a Ruské federace, která stanovují u vybraných druhů zboží (např. obiloviny, mlýnské výrobky, olejnatá semena, byliny, ovoce či krmiva – pokrutiny) při vstupu do EU vždy povinnost provedení laboratorních testů na zbytky pesticidů.  Celé znění Pokynů pro další úřední kontroly zde.

Jinými slovy k zajištění záruky dodržování stejných pravidel při produkci biopotravin v zemích mimo EU, jejichž výrobky jsou k nám dováženy, fungují dva režimy:

·         Dovoz z uznaných třetích zemí = předpisy jsou uznány jako rovnocenné s EU (příloha III)

·         Dovoz ze třetích zemí, kde působí uznaná a pověřená kontrolní organizace, která zodpovídá za dodržování předpisů rovnocenných s EU pro importovaný výrobek (příloha IV)

Dovoz biopotravin ze třetích zemí do České republiky

Dovoz biopotravin ze zemí mimo EU do České republiky má svá pravidla:

·         Každý dovozce biopotravin podléhá kontrolním opatření – má povinnost registrace v systému ekologického zemědělství stejně jako zemědělec, výrobce biopotravin nebo obchodník (dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství)

·         Dovozce má povinnost každý dovoz biopotravin ze třetích zemí hlásit předem příslušné kontrolní organizaci (v ČR působí 4 kontrolní organizace pověřené MZe kontrolou systému ekologického zemědělství – je třeba se u jedné z nich registrovat a podstoupit pravidelnou kontrolu)

·         U dováženého produktu musí být prokázáno, že byl získán v souladu s pravidly ekologické produkce – musí k němu být v rámci průvodních dokumentů přiloženo tzv. potvrzení o kontrole (COI= certificate of inspection) vydané příslušnou kontrolní organizací potvrzující, že bioprodukt splňuje stanovená pravidla a producent ve třetí zemi podrobil své činnosti ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce kontrolnímu systému rovnocennému s předpisy EU.

Od října 2017 platí povinnost vytvářet potvrzení o kontrole pomocí jednotného elektronického EU systému TRACES (TRAde Control and Expert System) s cílem zjednodušit dovozy jak z uznaných zemí či z rovnocenných produkcí, tak zejména evidenci vydaných potvrzení (mechanismus TRACE umožňuje iniciovat a vydávat COI pouze pro zboží, pro které má kontrolní organizace oprávnění, což je významné vylepšení oproti původní papírové verzi).

·         Kontrolu dovozu bioproduktů ze třetích zemí provádí navíc také celní úřad. V rámci celních řízení je nutné produkty označené odkazy na ekologický způsob produkce deklarovat v celním prohlášení jako produkty „BIO“ / „EKO“ a doložit potvrzení o kontrole a certifikát produktu, aby mohly být následně jako ekologické produkty uvedeny do volného oběhu.

Co se ze třetích zemí nejvíce dováží do ČR

Objem dovozu ze třetích zemí, po skokovém nárůstu v letech 2013-2014, kdy bylo dovezeno 25 tis. tun zboží, v posledních letech opět narůstá. Z posledních zveřejněných údajů činil dovoz v roce 2017 téměř 19 tis. tun bioproduktů a biopotravin ze zemí mimo EU. Celkem bylo zboží dovezeno ze 30 zemí.

Největší podíl představoval dovoz třtinového cukru (9 tis. tun z Argentiny a 6 tis. tun z Kuby). Další v pořadí byl dovoz 924 tun lněného semínka z Kazachstánu. Mezi významné dovozce patří také Japonsko a Kolumbie (okolo 500 tun), Čína, Indie a Rusko (okolo 300 tun).

S výjimkou roku 2017 patřila k významným dovozcům také Ukrajina (4 400 tun v roce 2016), odkud bylo dováženo především zpracované a konzervované ovoce.

Typické biopotraviny dovážené ze třetích zemí, 2017

Vybrané země Typické biopotraviny
Argentina třtinový cukr
Ázerbajdžán džus z granátového jablka
Čína Čínabulgur, jáhly, červená čočka, proso, pohanka, čirok, sója, mungo fazole, adzuki, goji, džus z goji, zelený čaj, miso, tamari, potravinové doplňky
Egypt prášek z červené řepy, bylinky (máta, měsíček lékařský, fenykl, heřmánek), zelenina (mrkev, cibule)
Ekvádor třtinový cukr, čokoláda, kakaový prášek, arašídy
Indie mangové a višňové pyré, amarantové zrno, kokosový olej, třtinový cukr, čaj, koření, potravinové doplňky
Japonsko miso, švestičky umenboši, tamari a sojová omáčka, hnědá rýže, kuzu škrob, čaj, mořské řasy
Kanada  javorový a agávový sirup, sušené brusinky
Kolumbie  třtinový a kokosový cukr
Nový Zéland zelený čaj, zelený ječmen, zelená pšenicePeru
Peru  chia semínka, quinoa, kakaové máslo, potravinové doplňky, sušené maca a mango, džus
Rusko proso, cizrna, slunečnicová semínka, rakytníkový olej
Spojené arabské emiráty  datlová pasta, alkohol (burbon, whisky, gin)
Srbsko malinové pyré, mražené maliny a ostružiny, mražená malinová drť
Turecko višňové pyré, sušená moruše, meruňky, hrozinky, lískové ořechy, kuřecí prášek, mražená malinová drť, mražené meruňky
Ukrajina březová voda, šípek oplodí a plod
USA mandlové máslo, maccacino – bylinková káva, potravinové doplňky

Zdroj: Kontrolní organizace (ABCERT, Biokont, KEZ, Bureau Veritas); zpracoval: ÚZEI 2017

Čemu dát přednost – biopotravinám zdaleka, nebo lokální konvenci?

Každý spotřebitel má možnost volby – v případě biopotravin je to jednoduché, pro evropský trh je přesně stanoven způsob jejich označování. Kromě evropského bio loga musí být na obalu uveden kód kontrolní organizace a informace o původu surovin, z nich pochází. Biopotraviny z evropských surovin mají na svém obalu označení „Zemědělská produkce EU“, biopotraviny pocházející ze třetích zemí označení „Zemědělská produkce mimo EU“. Pokud pochází suroviny z více než 95 % z jednoho členského státu, může výrobek nést označení např. „Zemědělská produkce ČR“.

V případě České republiky platí navíc zákonná povinnost označovat biopotraviny a bioprodukty, které jsou vyrobeny v ČR také českým národním logem – tzv. biozebrou.

 

Dovoz biopotravin zdaleka každopádně přináší řadu negativ a do jisté míry snižuje přínos těchto produktů pro životní prostředí. Na druhou stranu nákupem biopotravin z méně rozvinutých zemí podporujeme šetrné hospodaření v dané zemi a místní komunity; biopotraviny k nám navíc ne vždy putují nákladnou leteckou dopravou, ale třeba po vodě a nákladními vlaky až do Evropy…

Každý má svůj barometr a jiná kritéria rozhodování. Ať už u vás vítězí bio zdaleka či lokální konvence, důležité je, že uvažujete o širších důsledcích vlastní spotřeby. Lidí, kteří se při nákupu nerozhodují pouze podle ceny, neustále přibývá. I díky tomu na celém světě nacházíme stále více míst, kde se hospodaří bez chemie, s respektem k přírodě a úctou ke zvířatům.

Zpracovala Andrea Hrabalová, červen 2019

Více k tématu:

http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/aktualni-temata/dovozy-bioproduktu/
https://www.lovime.bio/knihovna/pravni-predpisy-pro-ekologicke-zemedelstvi/
https://www.lovime.bio/knihovna/biopotraviny-z-dovozu-muzeme-jim-duverovat/
https://www.jimejinak.cz/proc-se-biopotraviny-nevyrabi-pouze-z-ceskych-surovin/