Jaká pravidla platí pro dovoz biopotravin například z Kanady, Číny, Ukrajiny či Švýcarska – jsou skutečně bio? Na základě jakých kritérií se mohou v ČR prodávat? 

Jednotná pravidla pro Evropu

Co se týče států Evropské unie, pravidla pro ekologické zemědělství a biopotraviny jsou až na detaily víceméně stejná. Lišit se mohou např. postupy registrace do systému ekologického zemědělství nebo katalog sankcí při porušení pravidel apod., zpravidla nejde o zásadní předpisy týkající se přímo výroby.

Když si koupíte potravinu s bio logem EU (tzv. lísteček – povinný od roku 2010), můžete se spolehnout, že odpovídá všem požadavkům Evropské unie na ekologické zemědělství a výrobu potravin. Zpracované biopotraviny musí obsahovat minimálně 95 % složek pocházejících z ekologických zemědělství. Pokud váš supermarket prodává potraviny s vlastním bio logem, musí respektovat stejná, výše popsaná pravidla.

Rozdíly mezi jednotlivými státy v předpisech pro biopotraviny nicméně existují: jde o tzv. nadstandardy. Soukromé svazy ekologických zemědělců (např. Naturland, Bioland, Bio Suisse aj.) nebo i obchodní řetězce mohou nastavit vlastní, přísnější požadavky nad pravidla nařízení EU. Takové biopotraviny pak kromě evropského bio lístečku mohou nést logo daného svazu a tím informovat spotřebitele o „vyšší“ bio kvalitě. V praxi již řada svazů, zejména v západní Evropě, tato přísnější pravidla dlouhodobě používá, v České republice zatím nic takového nemáme.

Dovoz biopotravin ze zemí mimo Evropskou unii

Jasná pravidla platí i pro dovoz biopotravin ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Na rozdíl od dovozu a vývozu biopotravin v rámci EU (který se sleduje minimálně) se dovoz biopotravin, které vstupují do EU (prvně překračují hranici) přísně sleduje. Například pokud je nějaká biopotravina dovezena do Německa a následně ji obchodník vyveze do ČR, kde se zabalí a prodává v obchodech, pak kontrola dovozu ze třetí země proběhne pouze v Německu. Za kvalitu ručí tamní dovozce a jeho kontrolní organizace.

Dovoz biopotravin ze zemí mimo EU upravuje nařízení Komise (ES) č. 1235/2008. Dle tohoto nařízení dovezené výrobky mohou být uváděny na trh EU jako ekologické produkty, pokud jsou výrobní a kontrolní normy platné v příslušné zemi, která není členem EU, považovány za rovnocenné normám v EU. Za uznání rovnocennosti systému ekologické produkce v dané třetí zemi je odpovědná Evropská komise, která rozhoduje na základě detailních analýz a monitoringu.

Mezi země, kde EU uznala rovnocennost předpisů pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin, patří Argentina, Austrálie, Kanada, Kostarika, Indie, Izrael, Japonsko, Nový Zéland, Švýcarsko, Tunisko, Norsko a USA. Seznam uznaných třetích zemí lze ověřit v příloze III aktuální verze Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008.

Pro každou z těchto zemí je přesně specifikováno, které kategorie produktů lze jako bio dovážet, tedy nejde o dovoz veškeré produkce. Definováno je celkem šest skupin produktů A až F:

A: Nezpracované rostlinné produkty

B: Živá zvířata nebo nezpracované živočišné produkty

C: Produkty pocházející z akvakultury a mořské řasy

D: Zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny

E: Zpracované zemědělské produkty určené k použití jako krmivo (krmiva)

F: Vegetativní rozmnožovací materiál a osiva pro pěstitelské účely (osiva)

V případech, kdy pravidla pro ekologickou produkci v dané zemi nejsou uznána jako rovnocenná s pravidly v EU, lze produkty z těchto zemí také dovézt do EU jako „ekologické“, pokud proces jejich výroby a kontrola proběhne v souladu s evropskými normami. Evropská komise pro tento případ sestavuje seznam uznaných kontrolních organizací, které jsou oprávněny certifikovat biopotraviny v zemích mimo EU, a provádí pravidelný dohled nad takto uznanými organizacemi. Seznam uznaných kontrolních organizací lze ověřit v příloze IV aktuální verze Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008.

Nově jsou od roku 2019 zavedena dodatečná pravidla pro dovozy z problematických zemí – Číny, Ukrajiny, Kazachstánu, Moldavska a Ruské federace, která stanovují u vybraných druhů zboží (např. obiloviny, mlýnské výrobky, olejnatá semena, byliny, ovoce či krmiva – pokrutiny) při vstupu do EU vždy povinnost provedení laboratorních testů na zbytky pesticidů.  Celé znění Pokynů pro další úřední kontroly zde.

Dovoz biopotravin ze třetích zemí do České republiky

Dovoz biopotravin ze zemí mimo EU do České republiky má svá pravidla:

·         Každý dovozce biopotravin podléhá kontrolním opatření – má povinnost registrace v systému ekologického zemědělství stejně jako zemědělec, výrobce biopotravin nebo obchodník (dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství)

·         Dovozce má povinnost každý dovoz biopotravin ze třetích zemí hlásit předem příslušné kontrolní organizaci (v ČR působí 4 kontrolní organizace pověřené MZe kontrolou systému ekologického zemědělství – je třeba se u jedné z nich registrovat a podstoupit pravidelnou kontrolu)

·         U dováženého produktu musí být prokázáno, že byl získán v souladu s pravidly ekologické produkce – musí k němu být v rámci průvodních dokumentů přiloženo tzv. potvrzení o kontrole (COI= certificate of inspection) vydané příslušnou kontrolní organizací potvrzující, že bioprodukt splňuje stanovená pravidla a producent ve třetí zemi podrobil své činnosti ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce kontrolnímu systému rovnocennému s předpisy EU.

Od října 2017 platí povinnost vytvářet potvrzení o kontrole pomocí jednotného elektronického EU systému TRACES (TRAde Control and Expert System) s cílem zjednodušit dovozy jak z uznaných zemí či z rovnocenných produkcí, tak zejména evidenci vydaných potvrzení (mechanismus TRACE umožňuje iniciovat a vydávat COI pouze pro zboží, pro které má kontrolní organizace oprávnění, což je významné vylepšení oproti původní papírové verzi).

·         Kontrolu dovozu bioproduktů ze třetích zemí provádí navíc také celní úřad. V rámci celních řízení je nutné produkty označené odkazy na ekologický způsob produkce deklarovat v celním prohlášení jako produkty „BIO“ / „EKO“ a doložit potvrzení o kontrole a certifikát produktu, aby mohly být následně jako ekologické produkty uvedeny do volného oběhu.

Co se ze třetích zemí nejvíce dováží do ČR

Objem dovozu ze třetích zemí, po skokovém nárůstu v letech 2013-2014, kdy bylo dovezeno 25 tis. tun zboží, v posledních letech opět narůstá. Z posledních zveřejněných údajů činil dovoz v roce 2017 téměř 19 tis. tun bioproduktů a biopotravin ze zemí mimo EU. Celkem bylo zboží dovezeno ze 30 zemí.

Největší podíl představoval dovoz třtinového cukru (9 tis. tun z Argentiny a 6 tis. tun z Kuby). Další v pořadí byl dovoz 924 tun lněného semínka z Kazachstánu. Mezi významné dovozce patří také Japonsko a Kolumbie (okolo 500 tun), Čína, Indie a Rusko (okolo 300 tun).

S výjimkou roku 2017 patřila k významným dovozcům také Ukrajina (4 400 tun v roce 2016), odkud bylo dováženo především zpracované a konzervované ovoce.

Typické biopotraviny dovážené ze třetích zemí, 2017

Zdroj: Kontrolní organizace (ABCERT, Biokont, KEZ, Bureau Veritas); zpracoval: ÚZEI 2017

Čemu dát přednost – biopotravinám zdaleka, nebo lokální konvenci?

Každý spotřebitel má možnost volby – v případě biopotravin je to jednoduché, pro evropský trh je přesně stanoven způsob jejich označování. Kromě evropského bio loga musí být na obalu uveden kód kontrolní organizace a informace o původu surovin, z nich pochází. Biopotraviny z evropských surovin mají na svém obalu označení „Zemědělská produkce EU“, biopotraviny pocházející ze třetích zemí označení „Zemědělská produkce mimo EU“. Pokud pochází suroviny z více než 95 % z jednoho členského státu, může výrobek nést označení např. „Zemědělská produkce ČR“.

V případě České republiky platí navíc zákonná povinnost označovat biopotraviny a bioprodukty, které jsou vyrobeny v ČR také českým národním logem – tzv. biozebrou.

Dovoz biopotravin zdaleka každopádně přináší řadu negativ a do jisté míry snižuje přínos těchto produktů pro životní prostředí. Na druhou stranu nákupem biopotravin z méně rozvinutých zemí podporujeme šetrné hospodaření v dané zemi a místní komunity; biopotraviny k nám navíc ne vždy putují nákladnou leteckou dopravou, ale třeba po vodě a nákladními vlaky až do Evropy…

Každý má svůj barometr a jiná kritéria rozhodování. Ať už u vás vítězí bio zdaleka či lokální konvence, důležité je, že uvažujete o širších důsledcích vlastní spotřeby. Lidí, kteří se při nákupu nerozhodují pouze podle ceny, neustále přibývá. I díky tomu na celém světě nacházíme stále více míst, kde se hospodaří bez chemie, s respektem k přírodě a úctou ke zvířatům.

Zpracovala Andrea Hrabalová, červen 2019

Více k tématu:

http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/aktualni-temata/dovozy-bioproduktu/
https://www.lovime.bio/knihovna/pravni-predpisy-pro-ekologicke-zemedelstvi/
https://www.lovime.bio/knihovna/biopotraviny-z-dovozu-muzeme-jim-duverovat/
https://www.jimejinak.cz/proc-se-biopotraviny-nevyrabi-pouze-z-ceskych-surovin/