Biopotraviny z dovozu – můžeme jim důvěřovat?

Jsou biopotraviny dovezené ze zemí mimo EU – například z Kanady, Číny, Ukrajiny či Švýcarska – skutečně bio? Podle čeho se posuzují zahraniční biopotraviny? Na základě jakých kritérií se mohou v ČR prodávat? 

Jednotná pravidla pro Evropu

Co se týče států Evropské unie, pravidla pro ekologické zemědělství a biopotraviny jsou až na detaily víceméně stejná. Když si koupíte potravinu s bio logem EU (tzv. lísteček – povinný od roku 2010), můžete se spolehnout, že odpovídá všem požadavkům Evropské unie na ekologické zemědělství a výrobu potravin.

Zpracované biopotraviny musí obsahovat minimálně 95 % složek pocházejících z ekologických zemědělství. Pokud váš supermarket prodává potraviny s vlastním bio logem, musí respektovat stejná, výše popsaná pravidla.

Rozdíly mezi jednotlivými státy v předpisech pro biopotraviny nicméně existují: jde o tzv. nadstandardy. Soukromé svazy ekologických zemědělců (např. Naturland, Bioland, Bio Suisse aj.) nebo i obchodní řetězce mohou nastavit vlastní, přísnější požadavky nad pravidla nařízení EU. Takové biopotraviny pak kromě evropského bio lístečku mohou nést logo daného svazu a tím informovat spotřebitele o „vyšší“ bio kvalitě. V praxi již řada svazů, zejména v západní Evropě, tato přísnější pravidla dlouhodobě používá, v České republice zatím nic takového nemáme.

Dovoz biopotravin ze zemí mimo Evropskou unii

Jasná pravidla platí i pro dovoz biopotravin ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Na rozdíl od dovozu a vývozu biopotravin v rámci EU (který se sleduje minimálně) se dovoz biopotravin, které vstupují do EU (prvně překračují hranici) přísně sleduje. Například pokud je nějaká biopotravina dovezena do Německa a následně ji obchodník vyveze do ČR, kde se zabalí a prodává v obchodech, pak kontrola dovozu ze třetí země proběhne pouze v Německu. Za kvalitu ručí tamní dovozce a jeho kontrolní organizace.

Dovoz biopotravin ze zemí mimo EU upravuje nařízení Komise (ES) č. 1235/2008. Dle tohoto nařízení dovezené výrobky mohou být uváděny na trh EU jako ekologické produkty, pokud jsou výrobní a kontrolní normy platné v příslušné zemi, která není členem EU, považovány za rovnocenné normám v EU. Za uznání rovnocennosti systému ekologické produkce v dané třetí zemi je odpovědná Evropská komise, která rozhoduje na základě detailních analýz a monitoringu.

Mezi země, kde EU uznala rovnocennost předpisů pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin, patří Argentina, Austrálie, Kanada, Kostarika, Indie, Izrael, Japonsko, Nový Zéland, Švýcarsko, Tunisko, Norsko a USA. Seznam uznaných třetích zemí lze ověřit v příloze III aktuální verze Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008.

V případech, kdy pravidla pro ekologickou produkci v dané zemi nejsou uznána jako rovnocenná s pravidly v EU, lze produkty z těchto zemí také dovézt do EU jako „ekologické“, pokud proces jejich výroby a kontrola proběhne v souladu s evropskými normami. Evropská komise pro tento případ sestavuje seznam uznaných kontrolních organizací, které jsou oprávněny certifikovat biopotraviny v zemích mimo EU, a provádí pravidelný dohled nad takto uznanými organizacemi.

Co se ze třetích zemí nejvíce dováží do ČR

Objem dovozu ze třetích zemí, po skokovém nárůstu v letech 2013-2014, kdy bylo dovezeno 25 tis. tun zboží, v posledních letech opět narůstá. Z posledních zveřejněných údajů činil dovoz v roce 2017 téměř 19 tis. tun bioproduktů a biopotravin ze zemí mimo EU. Celkem bylo zboží dovezeno ze 30 zemí.

Největší podíl představoval dovoz třtinového cukru (9 tis. tun z Argentiny a 6 tis. tun z Kuby). Další v pořadí byl dovoz 924 tun lněného semínka z Kazachstánu. Mezi významné dovozce patří také Japonsko a Kolumbie (okolo 500 tun), Čína, Indie a Rusko (okolo 300 tun).

S výjimkou roku 2017 patřila k významným dovozcům také Ukrajina (4 400 tun v roce 2016), odkud bylo dováženo především zpracované a konzervované ovoce.

Typické biopotraviny dovážené ze třetích zemí, 2017

Vybrané země Typické biopotraviny
Argentina třtinový cukr
Ázerbájdžán džus z granátového jablka
Čína bulgur, jáhly, červená čočka, proso, pohanka, čirok, sója, mungo fazole, adzuki, goji, džus z goji, zelený čaj, miso, tamari, potravinové doplňky
Egypt prášek z červené řepy, bylinky (máta, měsíček lékařský, fenykl, heřmánek), zelenina (mrkev, cibule)
Ekvádor třtinový cukr, čokoláda, kakaový prášek, arašídy
Indie mangové a višňové pyré, amarantové zrno, kokosový olej, třtinový cukr, čaj, koření, potravinové doplňky
Japonsko miso, švestičky umenboši, tamari a sojová omáčka, hnědá rýže, kuzu škrob, čaj, mořské řasy
Kanada javorový a agávový sirup, sušené brusinky
Kolumbie třtinový a kokosový cukr
Nový Zéland zelený čaj, zelený ječmen, zelená pšenice
Peru chia semínka, quinoa, kakaové máslo, potravinové doplňky, sušené maca a mango, džus
Rusko proso, cizrna, slunečnicová semínka, rakytníkový olej
Spojené arabské emiráty datlová pasta, alkohol (burbon, whisky, gin)
Srbsko malinové pyré, mražené maliny a ostružiny, mražená malinová drť
Turecko višňové pyré, sušená moruše, meruňky, hrozinky, lískové ořechy, kuřecí prášek, mražená malinová drť, mražené meruňky
Ukrajina březová voda, šípek oplodí a plod
USA mandlové máslo, maccacino – bylinková káva, potravinové doplňky

Zdroj: Kontrolní organizace (ABCERT, Biokont, KEZ, Bureau Veritas); zpracoval: ÚZEI 2017

Co přinesou nová pravidla – dovoz biopotravin a nové nařízení pro ekologickou produkci

Od 1. ledna 2021 vstoupí v platnost nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 848/2018, které zavádí mimo jiné přísnější kontroly všech zapojených subjektů, počínaje farmáři a chovateli přes zpracovatele až po prodejce a importéry.

Z pohledu trhu přináší toto nařízení férovější konkurenci: Ze zemí mimo EU se dosud mohly dovážet biopotraviny v případě, že odpovídaly unijním standardům, což garantovaly uznávané kontrolní organizace. Z toho ale vzniklo přes 60 různých ekvivalentních norem pro dovážené biopotraviny. Takzvanou zásadu rovnocennosti nově nahradí povinnost dodržovat jeden jediný soubor pravidel – předpis EU. Unijní i mimounijní subjekty tak budou mít stejné podmínky.

Dovoz biopotravin zdaleka, nebo lokální konvence? 

Věčná otázka, na kterou neexistuje ideální odpověď. Co na to nezisková organizace Bezobalu, průkopníci bezobalového prodeje, v jejichž obchodech najdete 58 procent sortimentu v biokvalitě?

Kdykoliv je to možné, snažíme se u biopotravin zohledňovat také faktor vzdálenosti a dávat přednost lokální produkci. Některé potraviny se v Čechách vypěstovat nedají nebo se nepěstují. U oliv nebo rýže to je vcelku pochopitelné, méně očekávané je, že není možné sehnat českou čočku.

Pokud se přihodí, že některá z potravin je dostupná v ČR, ale pouze ve variantě pocházející z intenzivního zemědělství a v zahraničí je možné najít tutéž potravinu v biokvalitě, čím dál častěji preferujeme zahraniční variantu z ekologického zemědělství. Jednou ze stěžejních myšlenek Bezobalu je totiž podpora udržitelného způsobu hospodaření, který nevysiluje a nedegraduje půdu a nezanáší ji ani okolní prostředí chemií.

Zhodnocení okolností a výběru dodavatelů věnujeme nebývalé množství energie, takže zákazník se touhle otázkou už tolik zabývat nemusí a může sáhnout i po potravině ze vzdálenější lokality s vědomím, že se do prodejny dostala z pádných důvodů a představuje nejlepší možné řešení.

Anna Veselovská, Bezobalu

Dovoz biopotravin zdaleka každopádně přináší řadu negativ a do jisté míry snižuje přínos těchto produktů pro životní prostředí. Na druhou stranu nákupem biopotravin z méně rozvinutých zemí podporujeme šetrné hospodaření a místní komunity; biopotraviny k nám navíc ne vždy putují nákladnou leteckou dopravou, ale třeba po vodě a nákladními vlaky až do Evropy…

Každý má svůj barometr a jiná kritéria rozhodování. Ať už u vás vítězí bio zdaleka či lokální konvence, důležité je, že uvažujete o širších důsledcích vlastní spotřeby. Lidí, kteří se při nákupu nerozhodují pouze podle ceny, neustále přibývá. I díky tomu na celém světě nacházíme stále více míst, kde se hospodaří bez chemie, s respektem k přírodě a úctou ke zvířatům.

 

Autorka: Andrea Hrabalová pro Ekoporadny Praha

Více k tématu např. zde: https://www.jimejinak.cz/proc-se-biopotraviny-nevyrabi-pouze-z-ceskych-surovin/