Nejen žlutá pole | Lovime.bio

Nejen žlutá pole

Ekologické zemědělství mohou v krajině prozradit menší výměry pozemků, vyšší zastoupení krajinných prvků, diverzita a různorodost pěstovaných plodin.

Zásadním rozdílem mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím je především různorodost pěstovaných plodin. V ekologickém zemědělství najdeme výrazný podíl plodin zlepšujících půdu (víceleté pícniny a luskoviny). V konvenčním zemědělství dominují naopak pícniny jednoleté, především kukuřice na siláž.

Z obilnin se v EZ nejvíce pěstuje pšenice a oves. Skladba pěstovaných druhů je však mnohem pestřejší a zahrnuje minoritní druhy jako špaldu, pšenici tvrdou, jednozrnku či dvouzrnku, pohanku aj. V rámci konvenčního zemědělství zabírají  přes 85 % celkové plochy obilnin pšenice a ječmen.

Řepku najdeme v ekologickém zemědělství jen minimálně. Olejniny zabírají jen necelá 3 % orné půdy, a kromě řepky se pěstuje zejména slunečnice a hořčice. V konvenčním zemědělství tvoří olejniny pětinu orné půdy; pěstuje se na ní především řepka.

Graf – Struktura pěstovaných plodin na orné půdě v EZ a KZ (2019)

Biodiverzita a ekologické zemědělství v praxi

Ekologické podniky hospodařící na orné půdě poznáme v krajině na první pohled díky pestré mozaice menších polí, ohraničených mezemi a remízky. Příkladem je ekologická farma společnosti Probio, obhospodařující 366 hektarů orné půdy v krásné kopcovité krajině na okraji Ždánického lesa v obci Velké Hostěrádky.

„Jednou z mnoha zásad certifikovaného ekologického hospodaření je diverzita – různorodost. Nejen „biodiverzita“ organismů: zásadní je také diverzita pěstovaných plodin na farmě. Pokud pěstuji více druhů tržních plodin, chovám zvířata apod., tak to přispívá k ekonomické stabilitě podniku nebo chcete-li jeho udržitelnosti. Vyplývá z toho, že pojmy „ekonomické“ a „ekologické“ jsou hodně příbuzné,“ říká Martin Hutař, spolumajitel společnosti PROBIO a farmy ve Velkých Hostěrádkách.

„V osevním sledu máme zařazené plodiny v širokém sortimentu. Jsou zastoupeny ty, které jsou zlepšující (výživa, zdraví rostlin, podpora opylovačů). Mezi ně patří vojtěška, inkarnát, různé druhy jetelů apod. Potom jsou to různé obiloviny a zrniny pěstované na osiva, potravinu, krmiva. Na některých polích se pěstují různě druhově bohaté směsky za účelem produkce krmení nebo jako meziplodiny,“ dodává Martin Hutař.

V ČR se stále méně pěstují brambory a zelenina

V České republice se významně mění struktura pěstovaných plodin. Největší propad zaznamenaly brambory, jejichž pěstební plocha poklesla na méně než pětinu (ze 130 tis. ha v roce 1980 na současných 24 tis. ha). Razantně klesla z 33 na 11 tis. ha plocha zeleniny. Na téměř polovinu klesly plochy luskovin na zrno (ze 70 na 37 tis. ha) a pícniny (z 1 020 na 515 tis. ha), u nichž se navíc převrátil poměr ve prospěch jednoletých oproti víceletým s dominancí kukuřice na siláž. Naopak skokanem se stala řepka, která byla v Českých zemích zpočátku spíše raritou, avšak od roku 1980 vzrostla její plocha téměř šestinásobně (z 64 na 368 tis. ha v roce 2020). Dnes řepka společně s pšenicí a ječmenem tvoří hlavní tři plodiny pěstované v ČR – dohromady pokrývají až 60 % orné půdy. A pokud přidáme ještě plochy kukuřice na siláž, máme pokryto téměř 75 % zemědělské půdy v ČR.

„Plochy řepky svítící žlutě na našich polích nenajdete. Vítězem mezi barvami u nás je jetel nachový (inkarnát) kvetoucí červeně od druhé poloviny května do začátku června. Opylovači mají radost především z bílých až narůžovělých kvítků pohanky seté, kterou sejeme samostatně nebo ve směsi meziplodin. Je to polodivoká rostlina, která může mít až 2 tisíce kvítků na jedné rostlině, které postupně nakvétají po mnoho týdnů. Pestrobarevná podívaná se na našich polích odehrává až do začátku zimy díky pěstování směsí ke zlepšení půdní struktury, zelenému hnojení, zastínění půdy a snížení eroze. Tyto obsahují často deset a více druhů rostlin, např. pohanka, čirok, sléz, lupina, peluška, hrách, svazenka a podobně.

Z obilnin pěstujeme mimo známé pšenice také starou odrůdu pšenice špaldy Rubiota, která se s dozráváním zbarví do červena. Když to podtrhne ještě západ slunce, je to nádherný pohled. Zkoušeli jsme pěstovat také pšenici jednozrnku odrůdu Rumona. Je to genetický předek současné pšenice, který se přestal pěstovat pro malý výnos. Vynahrazuje to ale svoji oříškovou chutí a lepšími nutričními vlastnostmi. Na pole s touto plodinou je nádherný pohled z výšky, stébla se i při slabším větru nádherně vlní (viz.foto). Z málo častých obilovin pěstujeme čirok Ruzrok, jehož černé laty až dva metry vysoké dozrávají v pozdním létě,“ dodává na závěr Martin Hutař.

 

Zdroj: ČTPEZ, více informací v tiskové zprávě zde.