Nejen žlutá pole | Lovime.bio

Nejen žlutá pole

17. 6. 2021, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) Ekologické zemědělství (EZ) mohou v krajině prozradit menší výměry pozemků, vyšší zastoupení krajinných prvků, diverzita a různorodost pěstovaných plodin.

Zásadním rozdílem mezi Ekologickým zemědělstvím (EZ) a Konvenčním zemědělstvím (KZ) je především různorodost pěstovaných plodin. EZ zde má skutečně výhody, jelikož má výrazný podíl plodin zlepšujících půdu (víceleté pícniny a luskoviny). Pícniny zabírají cca 40 % orné půdy, zastoupeny jsou především víceleté pícniny (jetele, jetelotrávy, vojtěška) využívané ke krmným účelům, zelenému hojení anebo odplevelování orné půdy. Nezbytnou součástí jsou luskoviny, jejichž předností je výživný a zúrodňující dopad na půdu.

V KZ tvoří pícniny jen pětinu orné půdy, dominují naopak pícniny jednoleté, především kukuřice na siláž. Celkově je výměra pícnin v EZ více než dvojnásobná oproti KZ a zastoupení víceletých pícnin je v EZ téměř 5krát vyšší. Struktura plodin také odráží povinnost pro EZ zajistit si vlastní bio krmivo pro hospodářská zvířata, kterých je v EZ režimu chována již podstatná část (v EZ je chováno více než 50 % krav chovaných na maso, 41 % ovcí, 32 % koz a 26 % koní).

Z obilnin se v EZ nejvíce pěstuje pšenice a oves. Skladba pěstovaných druhů je však mnohem pestřejší a zahrnuje minoritní druhy jako špaldu, pšenici tvrdou, jednozrnku či dvouzrnku, pohanku aj. Vzhledem k úzké specializaci KZ, kdy pšenice a ječmen zabírají přes 85 % celkové plochy obilnin, se v podstatě minoritními plodinami stalo dnes žito, tritikale i oves.

Naopak v EZ najdeme jen minimálně řepku. Olejniny zabírají jen necelá 3 % orné půdy, a kromě řepky se pěstuje zejména slunečnice a hořčice. V KZ tvoří olejniny pětinu orné půdy a jedná se především o pěstování řepky.

Graf – Struktura pěstovaných plodin na orné půdě v EZ a KZ (2019)

 

Biodiverzita a ekologické zemědělství v praxi

Přestože je v ČR relativně málo ekologických podniků, které hospodaří převážně na orné půdě, jsou ostrůvky, kde každý zpozoruje změnu v krajině a v barvách polí. Z celkového počtu 4 665 registrovaných ekologických farem ke konci roku 2020, jich necelých 15 % (660) hospodaří převážně na orné půdě (orná půda tvoří více než polovinu jejich celkové výměry). Nejvíce těchto farem najdeme na Vysočina a v Jihomoravském kraji. Příkladem je ekologická farma společnosti PROBIO, s.r.o. obhospodařující 366 hektarů orné půdy v krásné kopcovité krajině na okraji Ždánického lesa v obci Velké Hostěrádky.

„Jednou z mnoha zásad certifikovaného ekologického hospodaření je diverzita – různorodost. Nejen „biodiverzita“ organismů v rozličných ekosystémech, které se vzájemně doplňují, podporují, čímž přispívají ke stabilitě. Zásadní je také diverzita pěstovaných plodin na farmě související s diverzifikací podniku. V praxi to znamená, že pokud pěstuji více druhů tržních plodin, chovám zvířata apod., tak to přispívá k ekonomické stabilitě podniku nebo chcete-li jeho udržitelnosti. Vyplývá z toho, že pojmy „ekonomické“ a „ekologické“ jsou hodně příbuzné,“ říká Martin Hutař, spolumajitel společnosti PROBIO a farmy ve Velkých Hostěrádkách.

„V osevním sledu máme zařazené plodiny v širokém sortimentu. Jsou zastoupeny ty, které jsou zlepšující (výživa, zdraví rostlin, podpora opylovačů). Mezi ně patří vojtěška, inkarnát, různé druhy jetelů apod. Potom jsou to různé obiloviny a zrniny pěstované na osiva, potravinu, krmiva. Na některých polích se pěstují různě druhově bohaté směsky za účelem produkce krmení nebo jako meziplodiny,“ dodává pan Martin Hutař.

V České republice se významně mění struktura pěstovaných plodin. Osevní plocha orné půdy v roce 2020 činila 2 462 tis. hektarů a zemědělské plodiny tak rostly zhruba na třetině území Česka. Největší propad zaznamenaly brambory, jejichž pěstební plocha poklesla na méně než pětinu (ze 130 tis. ha v roce 1980 na současných 24 tis. ha). Razantně klesla z 33 na 11 tis. ha plocha zeleniny. Na téměř polovinu klesly plochy luskovin na zrno (ze 70 na 37 tis. ha) a pícniny (z 1 020 na 515 tis. ha), u nichž se navíc převrátil poměr ve prospěch jednoletých oproti víceletým s dominancí kukuřice na siláž. Naopak skokanem se stala řepka, která byla v Českých zemích zpočátku spíše raritou, avšak od roku 1980 vzrostla její plocha téměř šestinásobně (z 64 na 368 tis. ha v roce 2020). Dnes řepka společně s pšenicí a ječmenem tvoří hlavní tři plodiny pěstované v ČR – dohromady pokrývají až 60 % orné půdy. A pokud přidáme ještě plochy kukuřice na siláž, máme pokryto téměř 75 % zemědělské půdy v ČR.

„Plochy řepky svítící žlutě na našich polích nenajdete. Vítězem mezi barvami u nás je jetel nachový (inkarnát) kvetoucí červeně od druhé poloviny května do začátku června. Opylovači mají radost především z bílých až narůžovělých kvítků pohanky seté, kterou sejeme samostatně nebo ve směsi meziplodin. Je to polodivoká rostlina, která může mít až 2 tisíce kvítků na jedné rostlině, které postupně nakvétají po mnoho týdnů. Pestrobarevná podívaná se na našich polích odehrává až do začátku zimy díky pěstování směsí ke zlepšení půdní struktury, zelenému hnojení, zastínění půdy a snížení eroze. Tyto obsahují často 10 a více druhů rostlin, např. pohanka, čirok, lnička, sléz, lupina, peluška, hrách, vikev, hořčice, ředkev olejná, bér, svazenka, žito, oves, různé druhy jetelovin ap. A proč takový sortiment? Každá rostlina umí něco jiného, respektive reaguje různorodě na momentální podmínky, takže je předpoklad, že něco určitě vyjde, a proto je pro půdu a život v ní a vlastně i nad ní prospěšná.

Ani obilniny nemají stejnou barvu nebo strukturu. Pěstujeme mimo známé pšenice také starou odrůdu pšenice špaldy RUBIOTA, která se s dozráváním zbarví do červena. Když to podtrhne ještě západ slunce, je to nádherný pohled. Zkoušeli jsme pěstovat také pšenici jednozrnku odrůdu RUMONA. Je to genetický předek současné pšenice, který se přestal pěstovat pro malý výnos. Vynahrazuje to ale svoji oříškovou chutí a lepšími nutričními vlastnostmi. Na pole s touto plodinou je nádherný pohled z výšky, stébla se i při slabším větru nádherně „vlní“ (viz.foto). Z málo častých obilovin pěstujeme čirok Ruzrok, jehož černé laty až dva metry vysoké dozrávají v pozdním létě,“ dodává na závěr Martin Hutař.

EZ je tedy volbou, jak vrátit do České republiky barevná pole, a hlavně zdravou přírodu pro všechny.

 

Kontakty:

Ing. Andrea Hrabalová – PRO BIO LIGA – andrea.hrabalova@ctpez.cz

Ing. Martin Hutař – spolumajitel PROBIO – hutar@probio.cz

Lucie Čeňková – PR ČTPEZ – lucie.cenkova@makemyday.cz