Milion podpisů pod výzvou za záchranu včel a farmářů

Evropská iniciativa Save bees and farmers (v ČR pod názvem Zachraňme včely a farmáře) po oficiálním přepočítání podpisů získala více než milion podpisů a byla tak schválena Evropskou komisí. V Česku se pod iniciativu podepsalo téměř 9500 občanů.

Dalším krokem bude veřejné slyšení v Evropském parlamentu. Evropská komise pak může navrhnout nový zákon a ten předložit ke schválení Evropskému parlamentu. Martin Dermine, zástupce iniciativy Zachraňme včely a  farmáře a výkonný ředitel evropské pobočky PAN (Pesticide Action Network) řekl: „Je to silný demokratický signál pro evropské a vnitrostátní orgány s rozhodovací pravomocí, aby naslouchali občanům a vzdali se toxických pesticidů. Zemědělci a věda prokázali, že agroekologie dokáže nakrmit svět bez chemie. Je nejvyšší čas, aby naši politici přestali poslouchat agrobyznys a začali pracovat na budoucnosti našich dětí.“

Průmyslové zemědělství ztrácí podporu

Hlavními cíli iniciativy je 1) postupně omezit do roku 2035 používání syntetických pesticidů 2) obnovit biodiverzitu v zemědělských oblastech 3) podpořit zemědělce v přechodu k ekologickým postupům. Iniciativa tak vyslala velmi silný demokratický hlas, že evropští občané si přejí jít cestou odklonu od průmyslového zemědělství, které je na užívání pesticidů postavené a které přispívá k úbytku biodiverzity a degradaci půdy.

Evropská komise se v rámci Zelené dohody pro Evropu zavázala ke snížení užívání pesticidů a jejich rizik o 50 % do roku 2030. Jak poukázal Eurostat či Evropský účetní dvůr, do současné doby však neexistují data, která by umožňovala smysluplně srovnávat používání pesticidů mezi státy. Nelze tudíž tvrdit, jak se tomu často děje i z úst ministra zemědělství, že Česká republika je v užívání pesticidů lepší než ostatní státy.

Zamilovali se Rakušané do pesticidů?

Vyvrácení tohoto mýtu se věnoval již Týdeník HROT (č. 23, roč. 2021, str. 26): „Zelená bioreputace Rakouska coby superekologické země utržila loni těžkou ránu. Eurostat zveřejnil, že mezi lety 2011 a 2018 vzrostla spotřeba pesticidů v alpské republice o 53 procent, což je po Kypru druhé nejvyšší číslo v Evropě. Vedle četných novinových titulků si do jižního souseda rýpl i ministr zemědělství Miroslav Toman. Ten se neopomněl pochlubit, že na rozdíl od Rakouska v tuzemsku spotřeba agrárních chemikálií klesla za stejné období téměř o třetinu, a Česko v cestě za udržitelným zemědělstvím tak patří spolu s Irskem a Portugalskem mezi evropské premianty.“

„Ve skutečnosti je to však s údajnou nově objevenou vášní Rakušanů pro chemickou likvidaci škůdců trochu jinak. Upozornil na to nejdříve server Addendum a později potvrdilo rakouské ministerstvo zemědělství. Veškerý nárůst jde výhradně za nijak nebezpečnými inertními plyny, které se běžně používají při skladování ovoce či zeleniny. Jejich negativní vliv na životní prostředí je v podstatě nulový, přesto je Rakousko na rozdíl třeba od Česka řadí do kategorie insekticidů a v souhrnných statistikách pak vypadá jako chemický fanatik. Celý případ tak hlavně upozornil na nevyzpytatelnost dostupných celoevropských dat o využívání agrární chemie v jednotlivých zemích.“

V České republice jsou navíc pesticidy všudypřítomné. Nacházejí se např. v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod v množství nadlimitním. Nachází se také ve více než polovině vzorků půdy, kdy v celé třetině vzorků jsou alespoň tři pesticidy v nadlimitních množstvích. O společném vlivu více pesticidů, tzv. koktejlů, na lidské zdraví či životní prostředí se toho přitom stále téměř nic neví.

 

Více k tématu: Pesticidy na talíři