Rada EU, 17. 6. 2024 Rada dnes formálně přijala nařízení o obnově přírody, které je první svého druhu. Cílem tohoto zákona je zavést opatření k obnově alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU do roku 2030 a všech ekosystémů, které potřebují obnovu do roku 2050.
Zákon o obnově přírody stanovuje konkrétní, právně závazné cíle a povinnosti pro obnovu přírody v každém z uvedených ekosystémů – od suchozemských po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy.
Cílem nařízení je zmírnit změnu klimatu a dopady přírodních katastrof. Pomůže EU splnit její mezinárodní závazky v oblasti životního prostředí a obnovit evropskou přírodu.
„Jsem potěšen tímto kladným hlasováním o zákonu o obnově přírody, na kterém se Evropský parlament a Rada dohodly téměř před rokem. Je to výsledek tvrdé práce, která se vyplatila. V ochraně našeho životního prostředí není čas na přestávku. Rada EU se dnes rozhodla obnovit přírodu v Evropě, a tím chránit její biologickou rozmanitost a životní prostředí evropských občanů. Je naší povinností reagovat na naléhavost kolapsu biologické rozmanitosti v Evropě, ale také umožnit Evropské unii dostát svým mezinárodním závazkům. Evropská delegace bude moci jít na příští COP se vztyčenou hlavou.“
(Alain Maron, ministr pro změnu klimatu, životní prostředí, energetiku a participativní demokracii vlády regionu Brusel-hlavní město)
Nová pravidla pomohou obnovit degradované ekosystémy napříč suchozemskými a mořskými biotopy členských států, dosáhnout zastřešujících cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí a zvýšit bezpečnost potravin.
Nařízení vyžaduje, aby členské státy zavedly a provedly opatření ke společné obnově, jako cíle EU, alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU do roku 2030.
Nařízení se vztahuje na řadu suchozemských, pobřežních a sladkovodních, lesních, zemědělských a městských ekosystémů, včetně mokřadů, pastvin, lesů, řek a jezer, jakož i mořských ekosystémů, včetně mořské trávy a mořských hub a korálů.
Do roku 2030 budou členské státy při provádění opatření na obnovu upřednostňovat lokality Natura 2000 .
Na stanovištích považovaných za ve špatném stavu , jak je uvedeno v nařízení, členské státy přijmou opatření k obnovení:
Členské státy vyvinou úsilí, aby zabránily výraznému zhoršení stavu jednak oblastí, které se díky obnově dostaly do dobrého stavu, a jednak území, na nichž se nacházejí suchozemská a mořská stanoviště uvedená v nařízení.
V posledních desetiletích se početnost a diverzita volně žijících hmyzích opylovačů v Evropě dramaticky snížila. Za tímto účelem nařízení zavádí konkrétní požadavky na opatření, která nejpozději do roku 2030 zvrátit úbytek populací opylovačů .
Nařízení stanoví specifické požadavky na různé typy ekosystémů, včetně zemědělské půdy, lesů a městských ekosystémů.
Členské státy zavedou opatření zaměřená na posílení dvou z těchto tří ukazatelů: populace motýlů na pastvinách, zásoby organického uhlíku v minerálních půdách orné půdy a podíl zemědělské půdy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky. Klíčovými opatřeními tohoto nového zákona je také zvýšení populace lesních ptáků a zajištění, že nedojde k žádné čisté ztrátě na městských zelených plochách a porostu korun stromů do konce roku 2030.
Členské státy zavedou opatření zaměřená na obnovu vysušených rašelinišť a pomohou vysadit do roku 2030 na úrovni EU nejméně tři miliardy dalších stromů . Aby se do roku 2030 změnilo alespoň 25 000 km řek na volně tekoucí řeky, přijmou členské státy opatření k odstranění umělých překážek propojení povrchových vod.
Podle nových pravidel musí členské státy plánovat dopředu a předkládat Komisi národní plány obnovy, které ukazují, jak hodlají plnit stanovené cíle. Členské státy musí také průběžně sledovat svůj pokrok a podávat o něm zprávy na základě celoevropských ukazatelů biologické rozmanitosti.
Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost. Stane se tak přímo použitelným ve všech členských státech.
Do roku 2033 Komise přezkoumá uplatňování nařízení a jeho dopady na odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, jakož i jeho širší socioekonomické dopady.
Evropská komise navrhla zákon o obnově přírody dne 22. června 2022 v rámci strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030, která je součástí Evropské zelené dohody. Více než 80 % evropských stanovišť je ve špatném stavu. Minulé snahy o ochranu a zachování přírody nedokázaly tento znepokojivý trend zvrátit.
To je důvod, proč nařízení vůbec poprvé stanoví přijetí opatření nejen k zachování, ale i k obnově přírody. Nařízení pomůže EU dosáhnout jejích mezinárodních závazků, zejména globálního rámce pro biologickou rozmanitost Kunming-Montréal dohodnutého na konferenci OSN o biologické rozmanitosti v roce 2022 (COP15).
Související odkazy:
Zákon o obnově přírody
Obnova přírody (základní informace)
Biodiverzita: jak EU chrání přírodu (základní informace)
Tisková zpráva v anglickém jazyce
