Biopotraviny: Za co ručí zebra a lísteček

Možná jste o biopotravinách četli mnoho různých článků, často s protichůdnými názory. Bio jako přechodná módní vlna, marketingový trik prodejců… Co to vlastně znamená, když na obalu zboží, které jsme si koupili, najdeme tyto symboly?

Takzvanou biozebrou musí být označeny všechny biopotraviny vypěstované a certifikované v ČR. Zelený list je logem EU pro ekologickou produkci a najdeme jej na všech biopotravinách vypěstovaných v rámci EU.

Nejbezpečnější potraviny na trhu

Biopotraviny pocházejí z tzv. ekologického zemědělství. Každý farmář či výrobce, který se rozhodne hospodařit ekologicky, musí splňovat přísná kritéria dána zákonem o ekologickém zemědělství. Proto jsou biopotraviny nejbezpečnější a nejvíce kontrolované potraviny na trhu. Jejich výroba je zcela transparentní, mají dohledatelný původ a zaručují vysokou kvalitu, na což dohlíží několikrát ročně nezávislá kontrolní organizace.

Ekologičtí zemědělci hospodaří s respektem k přírodě, nepoužívají chemické ochranné prostředky ani umělá hnojiva, hospodářská zvířata chovají s ohledem na jejich fyziologické potřeby a bez přikrmování antibiotiky a preventivními léky.

Opravdová cena  jídla

Skutečnou cenu potravin často neznáme. Částky, které platíme v obchodě, totiž většinou neodpovídají opravdové ceně jídla, které jsme si koupili. Levné potraviny v sobě nezahrnují náklady, které musejí být vynaloženy na kompenzaci škod vzniklých při jejích pěstování a výrobě. Na toto téma existuje krátké video, které srovnává cenu konvenčních potravin vypěstovaných průmyslovým zemědělstvím a biopotravin z ekologického zemědělství.

Proces vzniku biopotravin je šetrný k životnímu prostředí, odpovědný a transparentní, což je samozřejmě nákladnější. Proto je i jejich cena vyšší. Pojďme se podívat na rozdíly ekologického zemědělství a biopotravin versus průmyslového zemědělství a konvenčních potravin.

 

Ekologický zemědělec se stará o úrodnost půdy, pečuje o ni a udržuje ji živou. Půda v konvenčním zemědělství je často utužená, vyčerpaná a mrtvá. Je pouze jakýmsi držákem na rostliny, které živiny dostávají uměle v podobě průmyslových hnojiv.

Ekologické zemědělství chrání vodu. Nevyužívá chemické postřiky ani umělá hnojiva a nezamořuje jejich zbytky naši krajinu.

Ekologické zemědělství plevele nelikviduje, jen je udržuje na určité přijatelné hranici. Využívá k tomu více lidské práce a mechanizace.

V konvenčním zemědělství se hubí plevel plošně. Postřikovače vjíždí pravidelně do porostu a aplikují na pole chemické ochranné látky. Kromě plevelů tyto látky bohužel zabijí i užitečné polní živočichy, jsou splavovány do podzemní vody a jejich zbytky se dostávají do potravin.

Je prokázáno, že na ekologických polích žije více polních ptáků, včel, motýlů a užitečného hmyzu obecně. Ekologická pole a jejich okolí nabízejí zvířatům podmínky k úkrytu, k hnízdění a vyvedení mláďat, dostatek potravy a udržují přirozený potravní řetězec.

V průmyslově obdělávané zemědělské krajině ptáků, hmyzu i dalších užitečných živočichů rapidně ubývá. Škodí jim syntetické chemické postřiky i umělá chemická hnojiva. Velké lány monokultur bez mezí, remízů a biokoridorů neposkytují možnost k přirozenému úkrytu, hnízdění ani nalezení potravy. Průmyslové zemědělství ničí přirozenou biodiverzitu.

Za posledních 25 let zmizelo z krajiny 75 procent létajícího hmyzu.

Kolem chemicky ošetřovaných polí byliny nesbírejte a nejezte ani ovoce z okolních stromů. Během aplikace se chemické přípravky mohou dostat i do okolí – na cesty, stromy i byliny.

V okolí ekologického pole můžete v klidu vyrazit na procházku, sbírat čisté byliny či nechat děti si na mezi hrát. Na ekologických polích se nepoužívají žádné chemické látky, které by nám mohly ublížit.

Mezi hlavními plodinami vysévá ekologický zemědělec meziplodiny, aby půda nebyla bez pokryvu. A neunikaly z ní živiny. Takováto půda je přirozeně odolnější proti erozi a má schopnost zadržovat v sobě vodu.

Půda v konvenčním zemědělství je mnohem náchylnější vůči erozi – odplavování horní úrodné vrstvy.  Často je utužená tak, že nedokáže pojmout větší množství dešťových srážek, které pak splavují ornici pryč z pole.

V ekologickém zemědělství a biopotravinách je zakázáno používat geneticky modifikované organismy. Také zvířata na ekologických farmách jsou krmena pouze bio krmivy bez GMO. U jejich masa i mléka máte tedy jistotu, že se v nich GM nevyskytuje.

Velká část světově pěstované kukuřice, sóji a řepky je geneticky modifikovaná. I když se jim vyhnete jako přímý konzument, často se vám mohou do těla dostat nepřímo – z živočišných produktů zvířat, která byla krmena geneticky modifikovaným krmivem.

Bílkovinná krmiva z geneticky modifikovaných plodin se do naší republiky ve velkém dovážejí – jedná se zejména o kukuřici a sóju z Jižní Ameriky. Tuto informaci se však při nákupu vajec, mléka, jogurtů ani masa nedozvíte.

Pokud se při výrobě biopotravin používají barviva, jsou vždy na přírodní bázi. Krásnou žlutou barvu umí kurkuma či mrkev, růžovou až červenou vykouzlí červená řepa, modrá až fialová vznikne z borůvek či červeného zelí, na zelenou barvu je nejlepší řasa spirulina či Matcha tea.

Lákavé výrazné barvy klasických bonbónů, lízátek a dalších sladkostí pro děti jsou způsobeny chemickými barvivy. Jejich negativní vliv na dětské zdraví už byl vědecky prokázán, přesto se běžně v dětských potravinách vyskytují.

Například svítivě žlutou barvu dodává tzv. chinolinová žluť, u níž je prokázáno, že zvyšuje míru hyperaktivity u dětí a u citlivých osob způsobuje alergické reakce. Podobně je na tom modré barvivo indigotin, které výrobci přidávají do dětmi oblíbené “šmuolulové zmrzliny”.

Není pravda, že biopotraviny obsahují více mykotoxinů (jedovaté látky produkované plísněmi), jak bývá někdy prezentováno. Ekologický farmář využívá k ochraně rostlin tradiční metody.

Důležité jsou tzv. osevní postupy – střídání plodin na poli tak, aby se neopakovaly na stejném místě roky po sobě a zařazování tzv. meziplodin. Tak se nejlépe zabrání šíření plísní a chorob. Ekologicky pěstované plodiny jsou přirozeně zdravější a silnější a dokáží se proti napadení plísněmi lépe bránit.

Bylo prokázáno, že rostliny na průmyslových polích jsou mnohem slabší a bez přirozené odolnosti. Tím jsou k napadení plísněmi náchylnější. Stejně tak při nedodržovaní osevních postupů dochází častěji k napadení rostlin plísněmi.  Proto je pak následně nutné je chemicky ošetřovat a proti plísním chránit.

Svazenka vratičolistá – oblíbená meziplodina v ekologickém zemědělství. Nejenže zvyšuje úrodnost půdy, ale díky svému rychlému růstu navíc potlačuje plevele a také chrání půdu před nadměrným vypařováním vody. Snímek z ekofarmy Kozozel.

Slepice na ekologické farmě mají k dispozici výběh na čerstvém vzduchu, dostatek prostoru na hrabání, popelení, čerstvou trávu a přirozené soužití v hejnu. Dostávají jen certifikované bio krmivo. Ekologický způsob chovu zajišťuje slepicím spokojený život. U bio vajec výzkumy prokázaly dokonce vyšší obsah omega 3 mastných kyselin i vitamínu B 12. Bio vejce poznáte podle označení čísla 0 na skořápce.

Z klecových chovů pochází až 85 % v ČR prodávaných vajec. Klece slepicím nenabízejí žádný prostor k přirozenému chování, umělé osvětlení zvyšuje nepřirozeně snůšku, slepicím jsou z důvodu malého prostoru a vzájemného zraňování štípány zobáky.

I když se v České republice zvedla vlna odporu ke klecovému chovu nosnic, není problém původu vajec zcela vyřešen. Ani u tzv. chovů v halách nelze mluvit o etickém chovu. V prostoru je umístěno až devět slepic na jeden metr čtvereční, což ve zvířatech přirozeně vyvolává agresivitu, proto se jim částečně odstraňují zobáky.

Konvenční vejce navíc mohou obsahovat zbytky chemických látek i GMO z konvenčních krmiv. Vejce z klecových a halových chovů poznáte podle čísel 3 a 2 na skořápce.

Bio vepřové maso pochází od prasat, která měla zajištěny humánní podmínky ke svému životu. Na ekologických farmách mají prostor být venku na čerstvém vzduchu, mohou se pohybovat, žijí ve skupinkách, jsou krmena bio krmivy a mláďata zůstávají u svých matek delší dobu.

I samotná porážka probíhá humánnějším způsobem, zvířata nesmí být převážena na velké vzdálenosti ani zbytečně stresována. Díky tomu má bio maso pevnější strukturu, neobsahuje zbytky chemických látek, je chuťově výraznější a obsahuje více stopových prvků.

Konvenční vepřové maso pochází ze zvířat, která strávila život ve zcela nepřirozených podmínkách – malý prostor, nešetrné zacházení, štípání zoubků a ocásku, aby nedocházelo na malé ploše ke vzájemnému okusování, žádná možnost výběhu ani pobytu na čerstvém vzduchu. Prasnice jsou téměř celý život odkázány ležet v kleci, která obepíná jejich tělo a stávají se pouze jakýmisi stroji na rození a kojení mláďat. Porážka je pro zvířata stresující, což se odráží i na kvalitě masa. Maso může obsahovat zbytky chemických látek i GMO z podávaných krmiv.

Volný prostor, možnost výběhu ven, nezkracované ocásky..to jsou šťastná bio prasata. Snímek z ekologické farmy PROBIO Velké Hostěrádky.

Je skvělé, že přibývá lidí, kterým původ jídla není lhostejný. Právě na základě jejichž poptávky přibývá pěstitelů a výrobců, kteří pečují o krajinu a transparentně ukazují celou cestu svých výrobků.  Dokazují tak, že hospodařit a zajišťovat potraviny lze i bez nebezpečné chemie – bez zbytků pesticidů a průmyslových hnojiv, umělých náhražek, syntetických barviv či aromat. A už je jen na nás, čemu dáme přednost. Jdete do toho s námi?

Autorka: Barbora Hernychová pro Ekoporadny Praha