Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet žádné plochy pro přírodu. Rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitě navzdory

Evropská komise včera na Monitorovacím výboru k dotacím ze Společné zemědělské politiky (SZP) oznámila, že povolí ministru zemědělství Markovi Výbornému zrušit požadavek na vyčleňování krajinných prvků, úhorů, biopásů a dalších ploch pro přírodu v rámci tzv. celofaremní ekoplatby, do které ministerstvo zemědělství dává 6 miliard korun ročně. Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi.

Zemědělci budou muset v rámci dobrovolné ekoplatby vyčlenit pro tzv. neprodukční plochy jen 5 % orné půdy, které bude možné naplnit meziplodinami nebo plodinami vázajícími dusík. Jak ukazují data, bude stačit, když se zemědělci vrátí k situaci roku 2016, aby podmínky naplnili. K žádné pozitivní změně v krajině tedy nedojde, právě naopak. V roce 2023 totiž díky vyšší ambici v dotacích vznikly desetitisíce hektarů zejména úhorových ploch, které ale nyní z většiny pravděpodobně opět zmizí. Dlouhodobé úhory jsou přitom jednou z nejefektivnějších možností, jak podpořit ubývající biodiverzitu.

Evropská komise po dlouhých jednáních návrh ministerstva schválila, ačkoli politické změny po zemědělských protestech na jaře 2024 měly vést pouze k oslabení základních povinných požadavků DZES, nikoli dobrovolných ekoplateb. Rozhodnutí komise je překvapivé i proto, že v září využití vynaložených peněz ze SZP vyhodnotil Evropský účetní dvůr jako neadekvátní. Podle jeho závěrů národní Strategické plány „neodpovídají úrovni ambicí EU v oblasti klimatu a životního prostředí“.

Že jde primárně o politickou dohodu, vyplývá i z toho, že ministr životního prostředí Petr Hladík nebude požadovat hodnocení SEA pro navrhované změny v dotacích. MŽP přitom původně své souhlasné stanovisko k tzv. Strategickému plánu SZP v roce 2022 podmínilo navýšením ploch pro přírodu v dalších letech. Samotný hodnotitel pak konstatoval, že bez navyšování těchto ploch “nelze očekávat obrácení trendu úbytku biodiverzity na zemědělské půdě“. Alternativní opatření, které vláda navrhuje, přitom nejsou ani zdaleka dostačující. [5]

Pokračující úbytek biodiverzity v zemědělské krajině přitom nedávno potvrdila Zpráva o životním prostředí 2023. Např. početnost ptáků zemědělské krajiny poklesla od roku 1982 již o 47 %. Rozhodnutí je tak nesmyslné i z pohledu nedávno přijaté legislativy na obnovu přírody, kde je např. zvrácení úbytku polního ptactva jeden z cílů pro zemědělské ekosystémy. V aplikaci Monitoring eroze byl také letos zaznamenán rekordní počet s více než 500 erozních událostí. Nová pravidla proti vodní erozi v rámci DZES 5 byla přitom opakovaně odložena, nyní až na podzim 2025.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, říká: „Místo abychom se snažili najít vhodné nastavení již zavedených dotačních opatření z hlediska zemědělců i přírody, vláda je bez rozmyslu škrtá. V době, kdy na zemědělskou krajinu tvrdě dopadají klimatické extrémy nebo vláda podpořila nařízení o obnově přírody, je to z pera ministrů Výborného a Hladíka skutečně nekoncepční a krátkozraký krok se zřejmým negativním dopadem na krajinu.“

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, říká: „K oslabení požadavků na naplňování celofaremního ekoschématu dochází ještě předtím, než se pozitivní přínosy mohly v krajině naplno projevit a obhájit tak svůj význam pro zajištění ekosystémových služeb včetně biodiverzity. Další krok je teď na samotných zemědělcích, aby s novou situací naložili jako správní hospodáři. Ti uvážliví už dnes využívají a také aktivně vytvářejí mimoprodukční prvky prostřednictvím zemědělských dotací i vlastními prostředky s cílem zlepšit stav krajiny a stabilizovat své příjmy. Můžeme jen doufat, že se jejich počet navýší.“