Zákon o obnově přírody dostal konečně zelenou

Rada EU 17. června 2024 formálně přijala nařízení o obnově přírody. Členské státy nově budou mít povinnost zavést opatření vedoucí k obnově alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU do roku 2030 a všech ekosystémů, které potřebují obnovu, do roku 2050.

Zákon o obnově přírody stanovuje konkrétní, právně závazné cíle a povinnosti pro obnovu přírody v každém z uvedených ekosystémů – od suchozemských po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy.

Cílem nařízení je zmírnit změnu klimatu a dopady přírodních katastrof. Pomůže EU splnit její mezinárodní závazky v oblasti životního prostředí a obnovit evropskou přírodu.

Zemědělská krajina ostrouhala

Nařízení se vztahuje na řadu suchozemských, pobřežních a sladkovodních, lesních, zemědělských a městských ekosystémů, včetně mokřadů, pastvin, lesů, řek a jezer, jakož i mořských ekosystémů. Do roku 2030 budou členské státy při provádění opatření na obnovu upřednostňovat lokality Natura 2000. Zákon klade důraz rovněž na řešení dramatického úbytku volně žijících opylovačů. Nařízení proto zavádí konkrétní požadavky na opatření, která mají úbytek opylovačů nejpozději do roku 2030 zvrátit.

Ze zákona byla bohužel vyňata řada cílů týkajících se zemědělské krajiny, polních ptáků či opylovačů na základě tlaku agroprůmyslové loby, jíž naslouchali zejména konzervativní poslanci. Vědci, ekologové, průmysl obnovitelných zdrojů energie a další podnikatelské skupiny naopak vyjádřili návrhu Evropské komise na obnovu přírody podporu.

Ekosystémově specifická opatření

Nařízení stanoví specifické požadavky na různé typy ekosystémů, včetně zemědělské půdy, lesů a městských ekosystémů.

Členské státy zavedou opatření zaměřená na posílení dvou z těchto tří ukazatelů: populace motýlů na pastvinách, zásoby organického uhlíku v minerálních půdách orné půdy a podíl zemědělské půdy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky. Klíčovými opatřeními tohoto nového zákona je také zvýšení populace lesních ptáků a zajištění, že nedojde k žádné čisté ztrátě na městských zelených plochách a porostu korun stromů do konce roku 2030.

Členské státy zavedou opatření zaměřená na obnovu vysušených rašelinišť a pomohou vysadit do roku 2030 na úrovni EU nejméně tři miliardy dalších stromů . Aby se do roku 2030 změnilo alespoň 25 000 km řek na volně tekoucí řeky, přijmou členské státy opatření k odstranění umělých překážek propojení povrchových vod.

Jak hlasovali Češi?

Z jejích 27 členských zemí hlasovalo pro 20, a to včetně ČR. Ke schválení ekologických předpisů došlo i přes tvrdý odpor několika států. Samotný proces volby byl velmi dramatický: zákon získal potřebné dvě třetiny hlasů díky tomu, že rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová ze strany Zelených hlasovala pro zákon i přes odpor vlastních koaličních partnerů včetně Rakouské lidové strany kancléře Karla Nehammera. Ten totiž Gewesslerovou žádal, aby se zdržela hlasování.

Rakouský kancléř poté uvedl, že jeho vláda podá stížnost k evropskému soudu proti „nezákonnému“ hlasování. Belgie, která zastává rotující předsednictví EU, nicméně uvedla, že spor nijak neovlivní platnost celého hlasování. Rakouská vláda je nicméně od pondělka v krizi. „Emoce (pro pád vlády) by tu byly,“ řekl novinářům Nehammer. Zároveň však poznamenal, že má jako kancléř zodpovědnost za to spořádaně dovést Rakousko k parlamentním volbám. Ty se uskuteční koncem září.

Sama Geweserová ke svému hlasování uvedla: „Svědomí mi říká jednoznačně: Jestliže stojí v sázce zdravý a šťastný život budoucích generací, potřebujeme odvážná rozhodnutí. Proto jsem dnes hlasovala pro tento zákon o ochraně přírody,“ napsala ministryně.

Co bude dál?

Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost. Stane se tak přímo použitelným ve všech členských státech. Do roku 2033 Komise přezkoumá uplatňování nařízení a jeho dopady na odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, jakož i jeho širší socioekonomické dopady.

Podle nových pravidel musí členské státy plánovat dopředu a předkládat Komisi národní plány obnovy, které ukazují, jak hodlají plnit stanovené cíle. Členské státy musí také průběžně sledovat svůj pokrok a podávat o něm zprávy na základě celoevropských ukazatelů biologické rozmanitosti.

Celý proces trval dva roky

V roce 2021 Evropská agentura pro životní prostředí zjistila, že 81 % ekosystémů v EU je ve špatném stavu. Evropská komise proto navrhla zákon o obnově přírody dne 22. června 2022 v rámci strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030. Ta je součástí Zelené dohody pro Evropu.

Odpůrci zákona po celou dobu šířili dezinformace včetně falešných hrozeb pro potravinovou bezpečnost a zaměstnanost, aby přijetí zákona zabránili. Dosáhli tím řady dílčích vítězství včetně okleštění zákona o pasáže týkající se udržitelného zemědělství, přijetí zákona však nakonec zabránit nedokázali. Koalice nevládních organizací včetně Světového fondu na ochranu přírody (WWF) představuje zákon o ochraně přírody „masivní vítězství evropské přírody a občanů“.

 

Související odkazy:

Zákon o obnově přírody
Obnova přírody (základní informace)
Biodiverzita: jak EU chrání přírodu (základní informace)