Silvestrovské ohňostroje: miliony ptáků přicházejí o drahocennou energii

Hromadné používání zábavní pyrotechniky na Silvestra ovlivňuje ptáky až do vzdálenosti deseti kilometrů. K tomuto závěru dospěli vědci z Amsterodamské univerzity na základě údajů z meteorologických radarů a sčítání ptáků. Apelují proto za vytvoření rozsáhlých zón bez ohňostrojů.

Zdroj: Nature Today, IBED

Na Silvestra je v blízkosti míst, kde lidé odpalují ohňostroje, ve vzduchu v průměru tisíckrát více ptáků než v jiné noci, přičemž maximální počet ptáků je 10 000 až 100 000krát vyšší než obvykle. Tento efekt je nejvýraznější v prvních pěti kilometrech od ohňostroje, nicméně do deseti kilometrů stále létá v průměru nejméně desetkrát více ptáků než obvykle.

Vědci z Institutu pro biodiverzitu a dynamiku ekosystémů (IBED) z amsterdamské univerzity (UvA) publikovali své výsledky 7. prosince 2023 ve vědeckém časopise Frontiers in Ecology and the Environment. „Ptáci vzlétají v důsledku akutní únikové reakce způsobené náhlým hlukem a světlem. V zemi, jako je Nizozemsko, kde zimuje mnoho ptáků, hovoříme o milionech ptáků, na které zapálení ohňostroje působí,“ říká ekolog a jeden z autorů studie Bart Hoekstra.

Meteorologický radar a sčítání ptáků

V loňském roce výzkumníci zjistili, že husy jsou ohňostroji natolik ovlivněny, že nejméně jedenáct dní po Silvestru hledají potravu v průměru o deset procent déle než obvykle. Tuto dobu zřejmě potřebují k doplnění ztracené energie nebo k vyrovnání neznámé potravní oblasti, ve které se ocitly poté, co před ohňostrojem utekly.

Hoekstrova studie se zabývala tím, které druhy vzlétají po ohňostroji a kdy k tomu dochází. Využil k tomu informace z meteorologických radarů Královského nizozemského meteorologického institutu, a to jak během jasného silvestrovského večera, tak i během jiných, běžných nocí. Tyto údaje zkombinoval s informacemi získanými na základě sčítání ptáků stovkami dobrovolníků. Díky těmto údajům dokázal Hoekstra vypočítat, kolik ptáků vzlétá bezprostředně po začátku ohňostroje, v jaké vzdálenosti od ohňostroje se tak děje a které skupiny druhů na ohňostroj převážně reagují.

Panika v povětří

Z analýzy jasně vyplývá, že jen ve studovaných oblastech v okolí radarů v Den Helderu a Herwijnenu vzlétne během silvestrovské noci bezprostředně po zahájení ohňostroje téměř 400 000 ptáků. Navíc se ukazuje, že zejména větší ptáci v otevřených oblastech létají ještě několik hodin poté a v pozoruhodných výškách. Hoekstra dodává: „Větší ptáci, jako jsou husy, kachny a rackové, vylétají kvůli ohňostrojům do výšky stovek metrů a zůstávají ve vzduchu až hodinu. Může je pak ohrozit špatné počasí, případně nejrůznější nehody způsobené tím, že nevědí, kam letí.“

Létání je pro ptáky značně energeticky náročné, proto by měli být v chladných zimních měsících rušeni co nejméně. Opatření, která to zajistí, jsou důležitá zejména v otevřených oblastech, jako jsou pastviny, kde zimuje mnoho větších ptáků. Účinky ohňostrojů na ptáky jsou méně výrazné v blízkosti lesů a polootevřených stanovišť. Navíc zde žijí menší ptáci, jako jsou sýkory a pěnkavy, u nichž je méně pravděpodobné, že před rušením uletí.

Autoři se zasazují o to, aby v oblastech, kde žijí velcí ptáci, byly zóny bez ohňostrojů. Hoekstra dále navrhuje: „Pro ptáky by bylo nejlepší, kdybychom se posunuli směrem ke světelným show bez zvuku.“