Proniknou biopotraviny do českých školních jídelen? | Lovime.bio

Proniknou biopotraviny do českých školních jídelen?

Strava dětí na školách má značný vliv na utváření a vývoj nejen stravovacích návyků , ale také nákupních preferencí budoucích dospělých. Proto není divu, že řada měst i krajů v současné době přichází s tématem zařazení regionálních potravin a biopotravin do školního stravování. Nové projekty vznikají například v Praze nebo v Českých Budějovicích.

„V zahraničí je naprosto běžné, že biopotraviny jsou ve školním menu zařazeny z 25-90 %. My jsme bohužel v ČR stále na začátku, ale jsem nesmírně ráda, že někteří zřizovatelé škol a školek si již uvědomují, že zodpovědným nákupem surovin na obědy mohou podpořit šetrný způsob hospodaření, kterým ekologické zemědělství je. My s řadou z nich již spolupracujeme a snažíme se propojit poptávku s nabídkou,“ uvedla Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Zásadní je nabídka, ale také cena

Cena školního oběda je velké téma. Řada rodičů, ale i zřizovatelů by na jedné straně chtěla poskytovat co nejkvalitnější stravu a podporovat nákup biopotravin do školních jídelen, na druhé straně naráží na finanční limity a možnosti rodičů.  K 1. září 2021 došlo k novelizaci vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, kde zároveň došlo k úpravě finančních limitů na nákup potravin. Tyto limity se neupravovaly po několik let, zatímco ceny potravin setrvale rostou. Jídelnám se tak nyní otevírá reálná možnost, jak zařadit biopotraviny do školního stravování, lehce navýšit cenu oběda a zároveň případné zdražení dotovat u žáků, kteří by si oběd z ekonomických důvodů nemohli dovolit.

„Pokud bychom biopotraviny zařadili do školního stravování například z  pěti procent, očekávaný dopad na zdražení oběda by byl při správné volbě zařazovaných surovin minimální. Tématu zařazení biopotravin do školních jídelen se věnujeme již několik let a spolupracujeme na mnoha projektech s touto tématikou s kolegy ze zahraničí i tuzemskými jídelnami. Vnímáme bariéry, které zařazení biopotravin přináší, na druhé straně jsme si jisti, že to možné je,“ říká doc. Ing. Jan Moudrý, Ph.D. z Jihočeské univerzity.

Z kvalitativního výzkumu zaměřeného na nákup biopotravin, který si v roce 2018 nechal zpracovat SZIF, například vyplývá, že bioprodukty ve veřejném stravování by uvítalo 73 % nakupujících biopotraviny, přičemž největší skupina lidí uvádí, že je ochotna připlatit si do 10 Kč za jedno jídlo.

Ze studie za rok 2020, kterou si nechala zpracovat ČTPEZ, je zřejmé, že většina rodičů ví, jaké obědy jejich děti ve škole jí, ale více jak 50 % netuší, z jakých potravin se obědy ve školní jídelně připravují. Téměř 100 % dotázaných rodičů by uvítalo spolupráci školní jídelny a místních zemědělců, kteří by dodávali lokální zemědělské produkty.

Klíčová je práce s rodiči i jídelnami

Ekologické zemědělství přináší mnoho benefitů a jeho dopad na kvalitu půdy, vody, biodiverzitu i welfare zvířat je neoddiskutovatelný. Právě spotřeba tuzemských biopotravin ve školních jídelnách znamená na jedné straně stabilitu ve formě odbytu pro ekologické zemědělce, na druhé straně dobrý příklad pro naše děti.

„Osobně vnímám pro úspěch celého konceptu otázku edukace jako jednu z nejdůležitějších komponent. Je třeba vysvětlit kuchařkám, ředitelům, vedoucím jídelen i rodičům, proč má smysl biopotraviny do škol zařadit, že to pro ně není jen další povinnost shora a na druhé straně dražší oběd. Podporou odbytu tuzemských biopotravin pomáháme naší krajině. Všichni chceme například pít čistou vodu a ekologické zemědělství je cesta, jak toho docílit. K tomu musíme ale zemědělcům nabídnout odbyt na bioprodukty, aby do ekologického zemědělství co nejvíce přecházeli a hospodařili v souladu s přírodou. Školní stravování je v zahraničí jedním z nejvýznamnějších pilířů odbytu bioprodukce a snad se jím stane i u nás,“ uzavřela Urbánková.

 

Foto: archiv ČTPEZ a Lovíme.bio