Novela zákona ochrání zemědělskou půdu před výstavbou
Prvním čtením prošla 28. listopadu novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která má chránit nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady jako krajinné prvky se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy, aby se mohly v krajině snáze zakládat. Úprava zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem.
„Jeden centimetr půdy vzniká sto let. I přesto se u nás každý rok zabere 700 hektarů půdy, což odpovídá tisíci fotbalových hřišť.“ I tato slova zazněla z úst politiků 29. listopadu na tiskové konferenci k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Její definitivní schválení se chystá v příštím roce.
ČR má nejvíce hal na obyvatele
„Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně. I to naší novelou zákona o ochraně ZPF chceme napravit a mimo jiné převést zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „V Česku máme navíc nejvíce hal na počet obyvatel ve střední Evropě. Pro srovnání máme 1100 m2 hal na 1000 obyvatel, druhé Polsko má 757 a třetí Slovensko pouze 630. Na druhou stranu tu leží ladem přes 13 000 hektarů brownfieldů,“ odůvodnil nutnost změny zákona ministr Hladík s tím, že nyní je pro novelu klíčová podpora poslanců a senátorů.
„Jsem rád, že změny v zákoně výrazně posílí ochranu půdy jako nenahraditelné součásti životního prostředí, například pokud jde o erozi. V době probíhající změny klimatu a energetické krize dosud v zemědělské krajině chybí prostor také pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy. Ta zůstane beze změny využívána. Díky agrovoltaice ukotvené novelou budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
ODS fandí agrovoltaice
„Byl jsem zásadním odpůrcem fotovoltaiky na půdě, ale zejména zkušenost zemědělců v Rakousku mě přesvědčila o efektivitě a prospěšnosti agrovoltaiky pokud je realizována chytře. Ochrana půdy, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení, je v pořádku. O čem, věřím, budeme ještě diskutovat, je, co si představit pod pojmem vyšší veřejný zájem a kdo jej případně reprezentuje,” říká Petr Bendl (ODS), místopředseda Zemědělského výboru PSP.
„Množství nejkvalitnější zemědělské půdy v ČR není neomezené a její trvalý úbytek je vážný. Proto je třeba řešit tento stav systémově. Zemědělský svaz volá roky po definování strategické zásoby půdy v kontextu zajištění potravinové soběstačnosti a bezpečnosti. Přísnější ochranu nejbonitnejsich půd vnímáme jako první krok k tomuto cíli a plně ji podporujeme,” doplnil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Novelu podpořil také Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství ČR.
Hospodářská komora protestuje
Proti je naopak Hospodářská komora a Svaz obchodu a cestovního ruchu. Hospodářská komora tvrdí, že kvůli plošnému zákazu stavby větších skladů, obchodních center a solárních elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě povede k zahuštění sítě menších skladů a větší dopravní zátěži. Proti novele se staví také Svaz obchodu a cestovního ruchu, logistická centra podle něj přinášejí mimo jiné nová pracovní místa.
Obě organizace se také obávají odchodu významných investorů. „Pokud chce český stát lákat do země projekty s vyšší přidanou hodnotou, nemá při současném nedostatku pozemků tyto projekty kam umístit. Novela nevylučuje výstavbu výrobních podniků na této půdě. Výroba se ale bez skladů neobejde a kdo zhodnotí, zda sklad už je v kontextu projektu příliš velký,“ uvedl prezident svazu obchodu Tomáš Prouza.
V Lovíme.bio se domníváme, že proti zvýšené dopravní zátěži můžeme bojovat i jinak než výstavbou obřích skladů na nejkvalitnější zemědělské půdě – například podporou hromadné dopravy či přesunem nákladní dopravy na koleje. Je také otázka, proč chce Svaz obchodu a cestovního ruchu dále navyšovat počet pracovních míst v logistice, když si firmy už několik let stěžují na nedostatek pracovníků v této oblasti.
Připravila Kateřina Kotěrová pro Lovíme.bio
Foto: Pixabay
