Na farmě vyrábějící biopotravinu roku začínala majitelka sama

Na farmě U mlsné kozy v Želešicích na Brněnsku začínala Barbora Filípek Spitzová před pěti lety sama. Starala se o zvířata, vyráběla mléčné výrobky a do toho se ještě starala o malého syna, manžel měl práci se svoji firmou. Dnes si práci dělí s kolegy a Kaštánkovo sušené maso letos zvítězilo v celorepublikové soutěži Česká biopotravina roku. Majitelka od začátku hospodařila ekologicky, vidí v tom smysl zemědělství. Řekla to v rozhovoru pro ČTK. Po několika letech získala i certifikát.

Kolegy má dva. Jedním je zároveň obchodní partner Lukáš Kaštánek, který má na starosti především výrobu sušeného masa. Výrobkem, který v soutěži uspěl, bylo Kaštánkovo Bio vepřové maso sušené s tymiánem a zázvorem. Druhým je jeho žena Veronika Kaštánková, jež se stará o mlékárnu. Pomáhají i dva brigádníci.

V hospodaření Spitzová navázala na otce, který poměrně krátce choval ovce na vlnu, a především na dědu, který přišel do Želešic z Podkarpatské Rusi před druhou světovou válkou. „Byl továrník a chtěl tu hospodařit. Koupil půdu, ale svoje záměry už nenaplnil, protože přišla válka,” popsala Spitzová. Komunisté půdu po válce rodině sebrali a až její tatínek ji získal v restituci.

„Na šesti hektarech máme pastviny, k tomu čtyři hektary orné půdy, abychom mohli mít seno a obilí na šrot,” uvedla Spitzová. Na pastvinách se celoročně pasou dvě krávy a od září i tele. K tomu 35 koz a také deset ovcí.

„Chtěli bychom ještě tak deset koz, protože zájem o výrobky z kozího mléka roste. Ale je to s nimi problematické, protože se pořád snaží dostat na sousední pozemky a musíme chodit kontrolovat ploty,” řekla Spitzová.

I více krav by měla farma jednou mít, ale naráží na nedostatečnou výměru pozemků. „Chtěli bychom si něco pronajmout, nebo přikoupit, ale je to tady obtížné, protože půda je rozebraná,” řekla Spitzová.

I tak však současné množství zvířat zaměstnává čtveřici pracovníků víc než dost a někdo další spolehlivý by se hodil. „Ze začátku jsem na všechno byla sama. Změna přišla, když onemocněl syn a museli jsme s ním na operaci do Prahy,” zmínila Spitzová.

V tu dobu jí totiž pomáhala Veronika Kaštánková, která dokončovala studium na vysoké škole a tehdy zastala všechnu práci. „Pak už jsem tady zůstala a navíc jsem přilákala i manžela. Z druhého konce Brna jsme se přestěhovali do blízkých Moravan,” řekla Kaštánková.

Její manžel se stará především o sušení masa či zavádění nových receptur.

„Každý rozumíme některým činnostem víc, ale o farmu se staráme společně,” řekl Kaštánek. Lidé tak mohou na farmě koupit jak výrobky z kravského a kozího mléka, tak sušené maso.

„Začal jsem si ho sušit pro vlastní potřebu a jednoho dne mi manželka řekla, proč se tím neživím, když mě to baví a práce manažera rozvozů pizzy mě nebaví,” řekl Kaštánek.

Nejprve začal s hovězím a letos i s vepřovým. „Maso kupujeme od vybraných lokálních dodavatelů, vepřové pouze v bio kvalitě a nepoužíváme žádnou chemii. Průměrně na sušení 100 gramů masa používáme 350 gramů syrového masa a bylinky a koření máme čerstvé, worcestrovou omáčku máme originální z Anglie,” popsal Kaštánek.

Vzhledem k velikosti produkce lze zatím výrobky ze Želešic koupit pouze v internetovém obchodě. Maso je možné nechat si poslat poštou, mléčné výrobky si musí člověk vyzvednout osobně. „Jezdí především pravidelní zákazníci z bližšího okolí, noví se o nás dozvídají spíš na doporučení. Uvažujeme i o tom, že bychom měli výrobky v některých menších obchodech, ale je to hodně práce a jde to pomalu,” dodala Spitzová.

 

Autor: Zdeněk Meitner
Zdroj: ČTK
Foto: Farma U mlsné kozy