Je ekologické zemědělství připraveno na klimatickou krizi? | Lovime.bio

Je ekologické zemědělství připraveno na klimatickou krizi?

…o adaptačních strategiích pro zemědělce se zástupci německých svazů ekologického zemědělství Bioland a Naturland

Zdroj: Biofach.de (kráceno)

Klimatická krize se dotýká také ekologického zemědělství. Ukazuje se sice, že je odolnější než zemědělství konvenční, i tak se ale ekologičtí zemědělci stále častěji setkávají s neúrodou způsobenou extrémními výkyvy počasí. Jaké adaptační strategie mají zemědělci k dispozici?

Ekologické zemědělství je jednou z forem aktivní ochrany klimatu a jeho postupy mohou zemědělcům pomoci lépe se vyrovnat s dopady klimatické změny. „Obecně jsou ztráty na úrodě v ekologických podnicích při extrémních povětrnostních podmínkách nižší než v konvenčních podnicích. Je to dáno jednak vyšším obsahem humusu v půdě, jednak častějším střídáním plodin,“ vysvětluje Werner Vogt-Kaute, poradce pro ornou půdu a chov drůbeže ve společnosti Naturland e.V.

Nízký úhrn srážek, mírné a vlhké zimy a předletní sucho jsou výzvou pro konvenční i ekologické zemědělce. K tomu se přidávají stále častější extrémní projevy počasí, jako jsou intenzivní deště a vlny veder. „Klimatická krize se samozřejmě dotýká také ekologického zemědělství. Na některých místech se i my musíme potýkat se suchou půdou, nebo naopak silnými dešti a dlouhými obdobími vlhka, která ztěžují sklizeň. Přesto se ekologické zemědělství ukazuje jako odolnější systém, a proto je důležité pro zmírňování klimatické krize,“ říká Sigrid Griesová, projektová manažerka pro udržitelnost a ochranu klimatu ve společnosti Bioland e.V.

Extrémy vyžadují pestrost

„Naše zemědělce znepokojuje především rostoucí nejistota a otázka, jak mohou snížit rizika při pěstování plodin. Odborníci Biolandu doporučují diverzifikaci, aby se rizika plošně rozložila. To znamená například používat ještě pestřejší střídání plodin, budovat nové segmenty podnikání, jako je agrolesnictví nebo agrivoltaika , ale také pokračovat v rozvoji prodejních kanálů. Stále důležitější jsou pro zemědělce také interpretace předpovědí počasí a hodnocení klimatu,“ říká Griesová.

Zemědělci mohou přizpůsobit své pěstitelské postupy měnícím se podmínkám. To může mít podobu úpravy harmonogramu setí a sklizně, ale také používání odrůd odolnějších vůči suchu. „V důsledku klimatických změn tu máme plodiny ‚vítězné‘ a ‚poražené‘. Příkladem poražených jsou letní hrách a fazole, které bojují s vysokými teplotami, a ozimé žito, které dává přednost chladné zimě. Zde je třeba hledat alternativy. V případě ‚vítězů‘, jako je proso, je třeba získat více zkušeností s jeho pěstováním,“ vysvětluje Vogt-Kaute.

S klimatickou změnou přicházejí i nové plodiny

Podle Vogt-Kauteho je třeba se odklonit od „starých“ pravidel: „Na vrcholu léta je často příliš sucho a horko na to, aby bylo možné vysévat osivo, zatímco na podzim a v zimě máme k dispozici delší vegetační období.“ Pěstováním širšího spektra plodin se mohou zemědělci lépe přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám. To znamená pěstování různých odrůd a druhů plodin, aby se snížilo riziko neúrody. „Je důležité klást důraz na pěstování plodin zlepšujících půdu, jako jsou jetelotrávy, luskoviny a meziplodiny, aby se zabránilo zvýšené degradaci humusu v důsledku vyšších teplot. Nové plodiny, jako je sója nebo proso, musejí být začleněny do systému střídání plodin,“ vysvětluje poradce společnosti Naturland.

V Německu se stále častěji pěstuje kromě sóji také quinoa. Zvláštností sóji není jen její odolnost vůči suchu; jako luskovina vytváří symbiózu s bakteriemi a získává dusík ze vzduchu. Pěstování quinoy lze také snadno začlenit do systému střídání plodin na poli. Je odolná vůči mrazu a suchu, snáší vysoké teploty a roste na propustných půdách.

Pohled do budoucnosti: ekologické zemědělství je ve výhodě

S ohledem na budoucnost má ekologické zemědělství výhodnou pozici: „Klimatická krize zvýrazňuje silné stránky ekologického zemědělství. Důležitým krokem je v této souvislosti cíl německé vlády rozšířit do roku 2030 ekologické zemědělství na 30 % obhospodařované plochy. V rámci tohoto systému bude při šlechtění rostlin stále důležitější odolnost a tolerance vůči suchu. Ekologické zemědělství budoucnosti bude jistě také ve větší míře pracovat s technickými inovacemi. Jednou z takových možností bude například využití bezpilotních letounů k setí osiva, které bude působit proti utužení půdy,“ shrnuje Griesová.

Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, které aktivně chrání klima a díky svým postupům je dobře připraveno řešit budoucí výzvy spojené s klimatickou krizí. Už nyní je však třeba zavádět do praxe nejrůznější adaptační strategie, které zemědělcům umožní se změnám klimatu co nejlépe přizpůsobit.