Evropský parlament podpořil Zákon na obnovu přírody, udržitelné zemědělství ostrouhalo | Lovime.bio

Evropský parlament podpořil Zákon na obnovu přírody, udržitelné zemědělství ostrouhalo

Evropský parlament dnes v přelomovém hlasování podpořil právně závazné cíle na obnovu zničené evropské přírody. Nařízení o obnově přírody – první významný právní předpis na ochranu biologické rozmanitosti v EU za posledních 30 let a první na obnovu přírody na světě – odolal silnému odporu konzervativních a pravicových poslanců. Pozitivní výsledek byl ale vykoupen řadou oslabujících kompromisů.

Odstranění cílů týkajících se zemědělské krajiny, polních ptáků či opylovačů – i to je výsledkem snahy konzervativních poslanců o oslabení zákona na ochranu evropské přírody. Konečné znění zákona bude dohodnuto po jednáních mezi zástupci Evropského parlamentu, vládami členských států a Evropskou komisí.

„Podpoření návrhu na obnovu přírody je důležitým politickým momentem, který může nasměrovat Evropu k žitelnější budoucnosti, řekl Martin Rexa z Hnutí DUHA. „Bohužel se však ukázala síla dnes možná nejmocnější lobby, totiž agroprůmyslové lobby, která přesvědčila i některé vládní poslance, aby odstranili ze znění zákona cíle pro šetrnější zemědělství. Jako by snad zemědělství a zemědělská krajina byly svět sám o sobě. Je nyní na Radě EU včetně ministra Hladíka, aby cíle pro šetrnější zemědělství v jednání s Evropským parlamentem ve finálním znění zákona udrželi.“

Většina evropských ekosystémů je ve špatném stavu

Cílem návrhu Evropské komise je do roku 2030 obnovit degradovanou přírodu na 20 % pevninských a mořských oblastí v EU a do roku 2050 na všech degradovaných oblastech. V roce 2021 Evropská agentura pro životní prostředí zjistila, že 81 % ekosystémů v EU je ve špatném stavu. Zákon o obnově přírody se tak stane jedním ze dvou klíčových pilířů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – ochrany přírody a její obnovy – a vůbec prvním právním předpisem výslovně zaměřeným na obnovu evropské přírody.

Vědci, ekologové, průmysl obnovitelných zdrojů energie a další podnikatelské skupiny vyjádřili návrhu Evropské komise na obnovu přírody podporu. Podporu nařízení vyjádřila i celá řada českých nevládních organizací a vědců ve své Výzvě za přírodu.

Více než 6 000 vědců vyjádřilo své znepokojení nad nepřesnostmi a dezinformacemi, které šíří odpůrci zákona o obnově přírody, včetně falešných hrozeb pro potravinovou bezpečnost a zaměstnanost.

Jak hlasovali Češi

Nařízení na obnovu přírody bylo i jedním z priorit českého předsednictví a česká vláda ho podpořila i na nedávném jednání Rady ministrů životního prostředí. Přesto někteří europoslanci vládních stran – Tomáš Zdechovský, Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský a Michaela Šojdrová hlasovali pro odmítnutí návrhu. Pozitivním překvapením bylo, že pro odmítnutí nehlasoval Alexandr Vondra, Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Návrh na odmítnutí o 12 hlasů neprošel a v závěrečném hlasování obnovu přírody podpořili: Stanislav Polčák, Michaela Šojdrová, Tomáš Pospíšil, Luděk Niedermayer, Alexandr Vondra, Radka Maxová, Marcel Kolaja, Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová.

Jan Freidinger z Greenpeace k tomu řekl: „Dnešní hlasování není jen vítězstvím pro přírodu, ale především pro všechny obyvatele EU. Na zdravé a odolné přírodě závisí naše ekonomika, zemědělství i kvalita života. Bez zdravé a odolné přírody nemáme šanci v době stupňující se klimatické krize na dobré životní podmínky. Je povzbuzující, že řada českých europoslanců ukázala odvahu a hlasovala pro přírodu a neztotožnila se s pozicí své frakce. Méně povzbudivé je, že europoslanci původní návrh Komise výrazně oslabili.“

Více o hlasování v tiskové zprávě

Přírodu už nestačí chránit, je třeba ji obnovovat

Nařízení má jednu základní myšlenku: pokud chceme zastavit dlouhotrvající úbytek druhů, nestačí jen chránit zbytky toho hodnotného, co nám z přírody zůstalo, ale musíme ji aktivně obnovovat. Taková obnova může mít mnoho podob, od odstraňování nepotřebných hrází na řekách přes rušení melioračních systémů až po šetrné hospodaření na polích a v lesích.

Ptačí park Josefovské louky, který vytváří Český svaz ornitologický u Jaroměře už 15 let za pomoci dárců a podporovatelů. Na místě bylo vyhloubeno přes dvacet menších tůní pro obojživelníky a vznikly velké mokřady pro ptáky, kterých tu bylo napočítáno bezmála 200 druhů. (Zdroj: Česká společnost ornitologická)

Podle Zdeňka Vermouzka z České společnosti ornitologické nám schválení zákona o obnově přírody dává šanci začít nový život – obrazně i doslova, tedy tam, kde už skoro žádný nezůstal. „Je velice potěšující, že většina poslanců, včetně některých konzervativních, nepodlehla falešným argumentům a přes vysoce zpolitizovanou diskusi hlasovala pro obnovu přírody a budoucí prosperitu Evropy. Každé euro investované do obnovy přírody se vrátí minimálně osmkrát,“ uzavřel ornitolog.