Do roku 2050 budou díky právnímu rámci pro obnovu přírody napraveny škody na evropské přírodě

Evropská komise v těchto dnech přijala průlomové návrhy na obnovu poškozených ekosystémů a ozdravení přírody po celé Evropě, od zemědělské půdy a moří až po lesy a městské prostředí. Komise rovněž navrhuje snížit do roku 2030 používání chemických pesticidů a riziko s nimi spojené o 50 %. Návrhy by měly pomoci zajistit odolnost a potravinové zabezpečení v EU i ve světě.

Návrh právního rámce pro obnovu přírody je klíčovým opatřením, jak zabránit kolapsu ekosystémů a nejhorším dopadům změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti.

Komise navrhla vůbec poprvé právní předpisy, které se výslovně zaměřují na obnovu evropské přírody, na revitalizaci 80 % evropských stanovišť, která jsou ve špatném stavu, a na navrácení přírody do všech ekosystémů, od lesů a zemědělské půdy až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy. Podle tohoto návrhu právního rámce se na každý členský stát budou vztahovat právně závazné cíle obnovy přírody v různých ekosystémech, které doplní stávající právní předpisy. Záměrem je, aby se do roku 2030 vztahovala opatření na obnovu přírody alespoň na 20 % pevninských a mořských oblastí EU, s případným rozšířením těchto opatření na všechny ekosystémy, které potřebují revitalizovat, a to do roku 2050.

Právní rámec pro obnovu přírody stanoví cíle a povinnosti v celé řadě ekosystémů na pevnině i na moři. Jednou z hlavních priorit budou ekosystémy, které mají největší potenciál pohlcovat a ukládat uhlík a předcházet dopadu přírodních katastrof (např. povodní), případně tento dopad snižovat. EU vyčlenila v tomto ohledu značné finanční prostředky: v rámci stávajícího víceletého finančního rámce bude na výdaje na biologickou rozmanitost, včetně obnovy, k dispozici přibližně 100 miliard eur.

Mezi navrhované cíle patří:

• zastavení úbytku populací opylovačů do roku 2030 a zvýšení jejich populace od tohoto data
• zajištění nulové čisté ztráty zelených městských ploch do roku 2030, 5% nárůst do roku 2050, minimálně 10% pokryv vzrostlými stromy ve všech evropských městech a předměstích a čistý přírůstek zelených ploch integrovaných do budov a infrastruktury
  celkový nárůst biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech a pozitivní vývoj týkající se lučních motýlů, ptáků zemědělské krajiny, organického uhlíku v minerálních vrstvách pod ornou půdou a vysoce rozmanitých krajinných prvků na zemědělské půdě
  obnova a zavodňování odvodněných rašelinišť využívaných v zemědělství a za účelem těžby rašeliny
• celkový nárůst biologické rozmanitosti v lesních ekosystémech a pozitivní vývoj týkající se propojenosti lesů, objemu odumřelých lesních porostů, podílu lesů s různým stářím porostu, lesních ptáků a zásob organického uhlíku
• obnova mořských přírodních stanovišť, např. porostů ponořeně rostoucích krytosemenných rostlin nebo mořského dna pokrytého sedimenty, a obnova stanovišť ikonických mořských druhů, jako jsou delfíni, sviňuchy, žraloci a mořští ptáci
• odstranění říčních bariér tak, aby se do roku 2030 nejméně 25 000 km řek přeměnilo na volně tekoucí řeky

Právní předpisy by vyžadovaly, aby členské státy vypracovaly národní plány obnovy přírody, a to v úzké spolupráci s vědci, zainteresovanými zúčastněnými stranami a veřejností, což pomůže plnit stanovené cíle při zachování flexibility s ohledem na podmínky panující v jednotlivých státech.

Návrh plní klíčový prvek Zelené dohody pro Evropu: závazek definovaný ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, aby šla Evropy příkladem v zastavení úbytku biologické rozmanitosti a v obnově přírody.

 

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius prohlásil: „Evropané to říkají jasně: Chceme, aby EU jednala ve prospěch přírody a vrátila ji zpět do našeho života. Vyjádření vědců je rovněž jasné: Již není na co čekat, čas se naplňuje. A jasný je tento problém i z ekonomického hlediska: Každé euro vynaložené na obnovu přírody nám přinese zpět nejméně osm eur. A právě o to v tomto přelomovém návrhu jde: obnovit biologickou rozmanitost a ekosystémy, abychom mohli žít a prosperovat v souladu s přírodou. Jedná se o legislativu pro všechny lidi v Evropě i pro budoucí generace, ve prospěch zdravé planety a fungujícího hospodářství. Zatím nemá ve světě obdoby a my doufáme, že na nadcházející konferenci COP15 může být inspirací k přijetí ambiciózního mezinárodního závazku v oblasti ochrany biologické rozmanitosti.“

Podle vyjádření Evropské komise neexistuje žádná přímá souvislost s bezprostředními dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Tyto návrhy posílí odolnost a potravinové zabezpečení Evropy ve střednědobém horizontu, neboť se ozdraví a zvýší populace opylovačů, sníží se eroze půdy, zvýší se zadržování vody a naše příroda se vyčistí a postupně se zbaví toxických látek. Sníží se tím také závislost zemědělců na nákladných vstupech, jako jsou chemické pesticidy, což podpoří cenově dostupné potraviny pro všechny Evropany.

 

Foto: Pixabay