Ekologické organizace se spojily za zdravou a pestrou krajinu. Nabízí recepty na hlavní neduhy českého zemědělství

Ekologické organizace spouštějí v těchto dnech výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která reaguje na zásadní a dosud nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny. Žádají veřejnost i zemědělce o podporu pro řešení, která  by vedla k tomu, aby 200 miliard korun v nových zemědělských dotacích krajinu ozdravily a přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení  stavu půdy či snížení obsahu reziduí pesticidů v potravinách.

Organizace apelují na politiky, aby vycházeli z dlouhodobých obav českých vědců o naše zdraví, stabilitu zemědělství na venkově i udržitelnost druhově rozmanité přírody v Česku. Mezi hlavní organizace zakládající Koalici za zdravou krajinu patří Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická a Nadace Partnerství.

Miliony tun ornice mizí

„Ročně ztrácíme až 21 milionů tun ornice a více než polovina půdy je ohrožena erozí,“ říká Jan Skalík z Hnutí DUHA.  Václav Zámečník z České společnosti ornitologické dodává: „Bez zvyšování pestrosti krajiny se nepodaří zastavit dosavadní propad druhové rozmanitosti a krajina nebude schopna čelit probíhajícím klimatickým změnám.“

Podle ekologů se součástí otevřené zemědělské krajiny musí stát nejrůznější prvky na úrovni nejméně 10 % její výměry. „Důležité jsou zejména meze, liniová zeleň, remízky, mokřady, úhory nebo květnaté pásy, které podpoří mizející druhy živočichů a současně přispějí ke snížení rizika eroze a k lepšímu zadržení vody v krajině,“ dodává Zámečník.

Kdo si rozdělí 200 miliard?

Ekologické organizace s kampaní za požadavky pro přechod k udržitelnému zemědělství přicházejí v době, kdy se na evropské i národní úrovni rozhoduje o rozdělení 200 miliard korun v zemědělských dotacích, které ze Společné zemědělské politiky poplynou do našeho zemědělství  mezi roky 2021 a 2027.

Martin Rexa z Hnutí DUHA poukázal: „Ekologické zemědělství je vnímáno jako jedno ze zásadních řešení neduhů krajiny a půdy v celé Evropě, protože nahrazuje pesticidy a umělá hnojiva zdravější praxí. I díky tomu je půda plná života, zadržuje více vody a je odolnější vůči erozi.“

K požadavkům ekologických organizací proto patří zvýšení rozlohy ekologického zemědělství nejméně na 25 %. V České republice sice ekologičtí zemědělci již hospodaří na 15 % procentech půdy, naprostá většina z toho jsou ale pastviny a louky.

Půda má problém, ví většina Čechů

Jak doplnil Václav Izák z Nadace Partnerství, přispět k lepšímu stavu zemědělské krajiny může i velká část veřejnosti. „Zhruba tři miliony drobných vlastníků půdy dávají svá pole k zemědělskému hospodaření různým zemědělským subjektům. Pokud ve smlouvách se zemědělskými hospodáři nastaví dobré podmínky, podpoří nejen šetrnější zacházení s půdou, ale současně budou lépe pečovat o dlouhodobé udržení hodnoty svého majetku. K tomuto cíli slouží i portál “Rádce pro vlastníky půdy” na stránce www.propudu.cz.“

Poškození zemědělské půdy  jako problém vnímá 86 % Čechů a Češek.  Výzva Za zdravou a pestrou krajinu navazuje na petici České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty „Vraťme život do krajiny“, kterou v minulém roce podepsalo přes 56 tisíc lidí. I díky ní Ministerstvo zemědělství ČR omezilo maximální rozlohu monokultur na 30 hektarů. To však stále představuje rozlohu zhruba 50 fotbalových hřišť.