Ekofarmy jedou. Počet farmářů v Libereckém kraji vzrostl za 15 let pětkrát | Lovime.bio

Ekofarmy jedou. Počet farmářů v Libereckém kraji vzrostl za 15 let pětkrát

Přestože je Liberecký kraj kromě Prahy nejmenší v České republice, zastoupení ekofarmářů a ekologického zemědělství v něm ale patří k těm nejvyšším. Od roku 2005 vzrostl počet ekofarem pětkrát z původních 56 a plocha v ekologickém zemědělství až o 70 procent. „Počty výrobců biopotravin v kraji stoupají a jejich zastoupení mezi výrobci potravin celkem je vyšší než celorepublikový průměr,“ potvrdila Andrea Hrabalová z obecně prospěšné organizace Bioinstitut, která ekofarmářům pomáhá a zároveň propaguje tento druh zemědělství.

Zdroj: Denik.cz

Třetina skotu a koní

Podle dat Bioinstitutu v současné době v Libereckém kraji ekologicky hospodaří 279 farem na téměř 35 tisících hektarech zemědělské půdy. Nejvíce půdy v ekozemědělství i ekofarem je v okresech Liberec a Česká Lípa. „Ekologicky hospodaří 14 procent farem v kraji. Ekologicky je zde také chována třetina skotu, 42 procent ovcí, téměř polovina koz a třetina koní,“ dodala Hrabalová, podle které jsou krajská čísla celorepublikově nadprůměrná.

Jednou z ekofarem, která s Bioinstitutem spolupracuje a kam zároveň vyrážejí studenti gastronomických oborů, aby se dozvěděli o užitečnosti biopotravin, je Hlaváčův dvůr ve Vsi u Černous. Od roku 1998 tam ekologicky hospodaří Anna Ondřejíková se svým synem. Na Hlaváčově dvoře chovají kozy hnědé krátkosrsté. „Chtěli jsme mít poctivé mléko, poctivé máslo a maso bez chemikálií. Pro kozy jsem se nakonec rozhodla proto, že v krávách a prasatech nemůžu konkurovat velkým gigantům. V kozách ano,“ připomněla Anna Ondřejíková.

„Koza vyžaduje individuální péči. Nedá se léčit antibiotiky, jen bylinkami, jinak by chcípla. Je háklivější. Proto ve velkochovech kozy nejsou,“ vysvětlila farmářka důvody, proč se rozhodli hospodařit ekologicky. „Hospodaříme tak už dlouho, takže jsme si zvykli i na všechno to papírování, které je s tím spojené. Můj dědeček byl inženýr zemědělství už za císaře pána. V hospodaření pak pokračoval můj tatínek, který mi napsal dvě knihy, jak se správně o půdu a rostliny starat,“ řekla Deníku Anna Ondřejíková, která má na farmě na starost výrobu kozích sýrů. „Loňský rok byl velice špatný. Jelikož asi 90 procent naší výroby směřuje do Polska a loni byly zavřené hranice, tak jsme skoro nevyráběli,“ popsala paní Ondřejíková dopady, které na jejich farmu měla koronavirová opatření. Kromě toho se musela potýkat s neočekávaným úmrtím 15 nejlepších dojnic a úbytkem turistů.

Pastviny a sady

Mezi další významné ekofarmáře patří bratři Jaroslav a Jiří Kurtincovi, kteří provozují Farmu Holany na Českolipsku, kde kombinují ekologické a konvenční zemědělství. Mezi jejich produkci patří jarní a ozimní ječmen, oves, pšenice, řepka olejka, kukuřice, vojtěška a brambory. „Najdete u nás jak pastviny či ornou půdu tak sady. Pastviny jsou určeny pro chov našeho čistokrevného dobytka plemene Limousine. Veškerý chov splňuje nejpřísnější normy pro chov v BIO kvalitě. Farma je energeticky samostatná, a to díky výrobě bioplynu a generátorům elektrické energie,“ zmínil Jaroslav Kurtinec, který začínal farmařit na 30 hektarech, nyní už ale hospodaří na 500 hektarech půdy.

Nejvyšší zastoupení mezi kraji mají i místní výrobci biopotravin. V Libereckém kraji je aktuálně registrováno 40 výrobců biopotravin a jejich počet každoročně narůstá. Mezi takové patří třeba Biofarma Pod Hájkem, Farma Pěnčín, Farma Filoun a další. Jejich seznam naleznou zájemci třeba na webu kde.lovime.bio. Podle Hrabalové z Bioinstitutu pomáhá nárůstu počtu ekofarmářů i zvyšování povědomí o biopotravinách mezi mladou generací.

 

Autor: Petr Vodseďálek pro Deník.cz

Foto: Biofarma Pod Hájkem