Ekofarmáři zvládají hraboše i bez jedů

Povolení pro plošné použití kontroverzního jedu Stutox proti hrabošům stát po pondělí debatě odborníků zrušil. Zemědělci však mohou tuto jedovatou chemikálii i nadále aplikovat hlodavcům do nor. V ekologickém zemědělství je používání podobných látek zakázáno.

V okresech, kde měla být aplikace jedu povolena, je 2 765 ekologických zemědělců, kteří zde hospodaří na 334 tisících hektarech půdy.

Ekologičtí zemědělci se namísto jedů proti škůdcům chrání tím, že na svoji půdu přitahují dravce, sovy a jiné přirozené predátory. Rozmisťují například berličky, ze kterých draví ptáci loví svoji kořist. Také udržují krajinné prvky jako remízky a meze, které slouží coby přirozená útočiště pro predátory. Přesto ani jejich pole nebyla kalamity hrabošů ušetřena, míra intenzity je ale různá.

Martin Hutař ze zemědělského podniku VH Agroton, který hospodaří na 368 hektarech orné půdy v okrese Břeclav (jeden z okresů, kterých se kalamita týká) řekl:

„Na porostech ozimů ani jařin u nás k závažným škodám kvůli hrabošům nedošlo. Vojtěška je poškozená na zhruba deseti procentech plochy, kde se dají vidět požery v kruzích. Ztráta by pro nás byla, kdybychom ji museli zaorat, ale situaci myslím zvládneme, protože ji pěstujeme na větších plochách.“

„Máme zaseté meziplodiny a před setím jsme diskovali, což vývoj hraboše částečně zpomalilo. K ochraně také přispívá to, že pravidelně ořeme na všech plochách, na podzim instalujeme do sadů bidýlka pro dravce, aby autoregulace probíhala i přes zimu, pěstujeme dostatek víceletých pícnin, děláme podsevy, meziplodiny, ozimé směsky – prostě se snažíme mít pokrytou půdu celý rok, takže je dost i pro hraboše a ztráty na hlavních plodinách nejsou významné. Uvědomujeme si, že hraboš je součást agroekosystému – nory slouží k intenzivnímu jímáni vody, prokypřuje půdu, zapravuje organickou hmotu do půdy, a tak má v něm svou roli.”

Ekologické zemědělství spočívá v hospodaření, které využívá a podporuje autoregulaci ekosystémů. Používání rodenticidů přímo na povrch půdy – a navíc v dávkách až pětkrát vyšších běžné koncentraci – sice může kalamitu zmírnit, ale současně způsobit další nerovnováhu v krajině.

V pořadu Hyde park na ČT 24 uvedl Vladimír Bejček z České zemědělské univerzity: Hraboš je primárně stepní zvíře a sucho v krajině mu prospívá. My všichni, včetně zemědělců, se musíme začít chovat ke krajině jinak. Pokud budou pole rozdělená pásy křovin a cestami, bude krajina funkčnější a lépe odolávat tomu, co se děje, včetně sucha a hraboše.

Rozmanitost pěstovaných plodin, podpora přirozených biotopů predátorů nebo orba, která naruší a otevře nory – to vše jsou postupy běžné v ekologickém zemědělství a zároveň účinná prevence přemnožení hlodavců. Naopak bezorebné setí i řada technik, které se nyní používají jako protierozní opatření, hrají spíše ve prospěch nejrůznějších škůdců.

V Česku je celkem 4 700 biofarem. Starají se o zdravou půdu i koloběh živin a nepoužívají syntetické agrochemikálie. Každý může péči o českou krajinu podporovat, když v obchodech nakupuje biopotraviny z ekologického zemědělství. Prodávají se v nich stovky artiklů včetně bio mouky, ovoce a zeleniny, mléka či masa. Najděte si svého ekofarmáře a nakupujte zdravé potraviny ve vašem kraji.