Proč je biomaso dražší než běžné maso?

PoradnaKategorie dotazu: Ekologické zemědělstvíProč je biomaso dražší než běžné maso?
Eva Čermáková Personál se zeptal před 11 měsíci

Vyšší cena kvality biomasa oproti masu z konvenčního chovu je prokazatelně vysvětlitelná níže uvádíme několik hlavních argumentů:

Čas jsou peníze

Jeden z parametrů, který určuje cenu masa, je doba, po kterou se zemědělci o dané zvíře musí starat a krmit ho, než doroste jateční váhy. Zatímco například kuře z ekochovů živí zemědělci minimálně 56 dní krmivem z ekologického zemědělství, stejné kuře je v konvenčním chovu vykrmeno za 32 dní. 1

Z důvodu maximalizace zisku a minimalizace nákladů je třeba v konvenční produkci odchovat zvířata rychle a ve velkém množství. To se promítá do životní plochy, omezení pohybu, kvality a složení krmiva, a to pak zase dál do kvality masa, způsobu osvalení a na riziko šíření zdravotní nákazy a s tím spojené využití léčiv.

Jako příklad uvádíme níže vývoj  potřebné doby výkrmu brojlerů v čase :2

– počátek 60. let – výkrm za 56 dní do živé hmotnosti 1 000 g

– počátek 70. let – výkrm za 48 dní do živé hmotnosti 2 200 g

– počátek 80. let – výkrm za 42 dní do živé hmotnosti 2 200 g

– počátek 90. let – výkrm za 35-38 dní do živé hmotnosti 1 800 – 2 000 g

Kvalita krmiva

Dalším z parametrů určujících cenu masa, je kvalita krmiva. V ekologickém chovu jsou až na výjimky do 5 % povolena pouze krmiva z ekologického zemědělství, ideálně z farmy, na které zvířata žijí, což náklady na krmení výrazně prodražuje. Půda se musí obhospodařovat, výnosy nejsou zaručené a veškerá rizika nese zemědělec.

Způsoby, kterými je možné získávat krmiva v konvenčním zemědělství, často obsahují pořádný balík negativních externalit se značným dopadem na okolí – v oblasti ekologie jde zejména o znečištění splodinami z ropného průmyslu, o chemické znečištění životního prostředí (půdy a podzemních vod) apod. Příkladem může být dovoz obřích objemů GMO sóji. Ta se u nás sice pěstovat nesmí, ale může se dovážet ke krmným účelům a cena takové sóji je i přes dalekou cestu pro zemědělce výhodná. Její doprava je „levná“, alespoň v tom smyslu, že její cena nezohledňuje právě zmiňované negativní externality z oblasti environmentální. Produkt jako takový vyjde nakonec také lacino, protože veškerá rizika nesou producenti v Jižní Americe a ceny jsou stlačeny na minimum.  Masové drancování tamní přírody monokulturami sóji má i další negativní dopady, a to v oblasti etické – kvůli pěstování sóji dochází k vypalování pralesních oblastí a komunity, jejichž živobytí na tomto prostředí závisí, plní okraje měst a stávají se ghetty.

Například čuník v ekochovu roste 9 měsíců, nikoli 6 jako v intenzivním chovu a spotřebuje 5 kg obilí na 1kg přírůstkové váhy. Po krmných směsích s extrahovanými šroty z GMO sóji čuníci pěkně přibývají, takže v konvenci na stejný přírůstek stačí 3 kg krmiva. A proto tak kilo biovepřového z biofarmy Sasov stojí podle samotného vedení farmy 2,5-3krát více, než maso z intenzivního chovu.3

Cena biomasa je v porovnání s masem z konvenční produkce vyšší, často i několikanásobně, jde ale o cenu skutečnou, která odráží celkové náklady na chov zvířete a krajinu. Oproti tomu při koupi konvenčního masa často necháváme část skutečných nákladů zaplatit budoucí generace a/nebo lidi na druhé straně planety.

Zdroje:

1 Pro výkrm drůbeže v systému ekologického zemědělství jsou chováni kříženci se zpomaleným růstem. Doba výkrmu do hmotnosti 1500 g trvá 56-84 dní. Krmivo neobsahuje živočišné bílkoviny a z 90 % musí být vyprodukováno v rámci ekologického zemědělství. (ŠARAPATKA, URBAN a kol. 2005) (pozn. redakce – v současné době musí pocházet 95% objevu krmiva z EZ, a to pouze je-li prokazatelné, že zbývajících 5% nebylo možné nahradit krmivy pocházejícími z EZ)

2 https://fvl.vfu.cz/informace-o-fakulte/sekce-ustavy/klinika-chorob-ptaku/pedagogicka-cinnost/choroby-drubeze/zdravotnx_problematika_vxkrmu_brojlerx.pdf

Faktické informace pocházejí většinou z rozhovoru s majitelem biofarmy Sasov panem Sklenářem a shrnují jeho dvacetilé zkušenosti s ekohospodařením.

Zpracovala: Anna Veselovská, PRO-BIO LIGA, 7.2.2018