Jak se kontrolují produkty z Číny, např. pohanka, fazole?

PoradnaJak se kontrolují produkty z Číny, např. pohanka, fazole?
Eva Čermáková Personál se zeptal před 10 měsíci

Dovoz bioproduktů ze třetích zemí (tedy zemí mimo EU a zemí uvedených v zákoně) je upraven jednak zákonem č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a Nařízením Rady EHS 2092/91 o ekologickém zemědělství. Kontrolu bioproduktů přímo v těchto zemích (např. tedy Čína, Japonsko) provádějí kontrolní a certifikační organizace, které musejí být podle výše uvedeného nařízení schválené EU. Na základě pověření tímto nařízením EHS vydává mezinárodně uznávaná organizace certifikát na produkci (tedy například pěstování slunečnic) v souladu s pravidly platnými pro EU. To tedy znamená, že produkty vyrobené v režimu ekologického zemědělství například v Číně musejí – podle nařízení EHS 2092/91 – splňovat stejné podmínky jako bioprodukce v zemích Evropských společenství.

Každý dovozce do České republiky je povinen u MZe podat žádost o vystavení Dovozního zmocnění. Dovozce v něm musí předložit osvědčení o ekologickém původu bioproduktu, informace o zemi původu, informace o kontrolní organizaci v zemi původu, osvědčení kontrolní organizace, která zboží kontroluje v zemi původu atd. V praxi to znamená, že před realizací dovozu do ČR musí mít dovozce povolení od MZe, které ověřuje shodu pravidel na základě certifikátu ze země původu. V ČR je následně prováděna kontrola v souladu s nařízením, kterou provádí jedna z kontrolních organizací pro EZ pověřená MZe (KEZ o.p.s., ABcert, Biokont).

Dovezený výrobek je tak způsobilý k prodeji na trhu Evropských společenství, kontrolní organizace (označením výrobku českou „biozebrou“, tzv. certifikací) garantuje původ výrobku v ekologickém zemědělství. Naleznete-li na výrobku (ať už z Číny či odjinud) označení „biozebrou“ můžete si být jisti, že se jedná o produkt vyrobený v režimu ekologického zemědělství.

Nicméně, přestože jsou tyto výrobky certifikovány mezinárodními kontrolními organizacemi, které si za ekologickým původem výrobků ze třetích zemí stojí, a přestože tyto výrobky procházejí řadou dalších formálních kontrolních procedur, přetrvávají (zejména v případě Číny) mezi spotřebiteli, ale i mezi odborníky pochybnosti o dodržování podmínek stanovených pro výrobky produkované v režimu EZ, a také pochybnosti o dodržování např. lidských práv atp. Skutečností ale zůstává, že tyto otázky dosud zůstávají stranou zájmu odborné veřejnosti sektoru ekologického zemědělství.

Kontroverze může také vyvolávat dovážení těchto výrobků na desetitisíce kilometrové vzdálenosti, což – vzhledem k řadě negativ, které s sebou dálková nákladní, nejčastěji letecká doprava přináší – výrazně snižuje přínos těchto produktů k ochraně životního prostředí. A vlastně tak popírá zásady, na nichž je systém ekologického zemědělství postaven.

Jako spotřebitelé však můžeme přispět každý vlastním dílem a produkty dovážené přes půl světa, jejichž přeprava může mít, a pravděpodobně má dalekosáhlé důsledky na životní prostředí, zkrátka nekupovat, a spíše se shánět po tuzemských nebo nejlépe lokálních zdrojích bioproduktů. Což platí při jakémkoliv nákupu, nejen biopotravin. Jako spotřebitelé jsme velmi silná skupina, která se musí naučit uvažovat o širších důsledcích vlastní spotřeby a začít se podle toho také chovat.

Zdroje:

Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství
Nařízení Rady ES 2092/91 o ekologickém zemědělství
Kontrola Ekologického Zemědělství o.p.s.: http://www.kez.cz