V Rakousku, v Anglii a v USA prý začali používat názvy typu „grass-fed“, protože u bio masa nejsou žádné kontroly a zákony, jak se mají zvířata chovat.

PoradnaKategorie dotazu: Ekologické zemědělstvíV Rakousku, v Anglii a v USA prý začali používat názvy typu „grass-fed“, protože u bio masa nejsou žádné kontroly a zákony, jak se mají zvířata chovat.
Andrea Hrabalová Personál se zeptal před 7 měsíci

Naopak, pravidla pro chov zvířat v ekologickém režimu jsou u nás i v zahraničí pevně daná. Existuje zákon o ekologickém zemědělství a řada národních i evropských nařízení, jejichž dodržování se pečlivě kontroluje – jednou ročně navštíví každou farmu inspektor.

Pokud jde o pravidla u chovu zvířat, pak v ekologickém zemědělství platí např.:

  • povinnost zajistit přístup zvířatům na pastvu – zvířata nesmí být chována celodenně ve stáji bez přístupu na čerstvý vzduch a slunce;
  • povinnost dodržet určitou velikost ustájovacího místa, která je vždy větší než v konvenci – cílem je zajistit pohodu a welfare zvířat (např. u krav je to 6 m2 oproti 5 m2 v intenzivních chovech,  u prasat jde až o dvojnásobný prostor v EZ, u drůbeže je to max. 6 nosnic na m2 oproti 9 nosnicím v intenzivních chovech…);
  • není povoleno využívání vitamínů, doplňkových látek a krmných surovin minerálního původu – nelze tedy využívat speciální krmné směsi s těmito látkami, což je běžné v konvenci;
  • využívání antibiotik je omezeno jen pro nejnutnější případy a po rozhodnutí veterináře, nikdy ne preventivně a hromadně; pokud se v zájmu zdraví zvířete rozhodne veterinární lékař použít chemicky syntetizovaná alopatická léčiva nebo antibiotika, platí, že ochranná lhůta od posledního podání takového léčiva a následné použití jeho bioproduktu k výrobě potravin je dvojnásobná oproti zákonné ochranné lhůtě;
  • v případě, že skot byl v posledních dvanácti měsících léčen výše uvedenými léčivy více než třikrát, může být produkt takového zvířete prodán s odkazem na ekologické zemědělství až po uplynutí doby přechodu (v případě masa se jedná o 12 měsíců);
  • samozřejmostí je zákaz vazného ustájení a zákaz klecových chovů u drůbeže;
  • několik zásadních podmínek platí i pro ekologickou porážku – cílem je snížit stres zvířete a zachovat kvalitu masa.

Rozdíl je samozřejmě také v krmivu

  • konvenční krmiva zemědělského původu nejsou povolena – přípustné je pouze krmení z ekologického zemědělství, přičemž 60 % by mělo pocházet z vlastní produkce farmy. Nejméně 50 % sušiny v denní krmné dávce pak musí pocházet z objemných krmiv = trávy (čerstvá, sušená nebo silážovaná píce), což je pro zvířata přirozenější než strava založená na krmných směsích;
  •  nesmí provádět synchronizace říje ani podávat látky pro stimulaci růstu nebo produkce;
  • krmiva nesmí být GMO (v konvenčních chovech je dovoz GMO krmiv běžný).

K výhodám ekologického zemědělství patří například to, že

  • ekologický chov je humánnější a respektuje přirozené potřeby zvířat (třeba popelení slepic nebo delší pobyt telat masných krav s matkami na pastvině aj.);
  • ekologický chov pomáhá udržet naše životní prostředí čisté – chov zvířat probíhá v menších stádech a vždy ve vazbě na zemědělskou půdu, do které se vrací vytvořený hnůj; naopak u velkochovů je využití velkého množství výkalů problematické, dochází k úniku škodlivých látek do podzemních vod a řek;
  • ekologické zemědělství snižuje využívání chemikálií – v intenzivních chovech dominuje v krmení „jádro“, tedy obilí a kukuřice, po kterém se rychleji přibírá, tyto plodiny jsou ale většinou intenzivně ošetřovány během pěstování – obsahují zbytky pesticidů, které se hromadí nejen v tělech zvířat, ale hlavně v půdě během jejich pěstování;
  • ekologické zemědělství snižuje expozici škodlivým chemikáliím i u lidí – např. při konzumaci bio hovězího masa máte jistotu, že dobytek dostával krmiva, která nebyla ošetřena žádnými pesticidy a umělými hnojivy a navíc velkou část svého života strávil venku na pastvině a tráva/pastva byla dominantním zdrojem jeho potravy.

Rozdíl mezi konvencí a ekologickým chovem je velký. Existuje samozřejmě mnoho dobrých farem, které nejsou certifikovány a hospodaří v souladu s pravidly ekologického zemědělství. Pro spotřebitele, který nemá kapacitu na farmy jezdit a kontrolovat, kdo to dělá dobře a kdo nikoli, je však bio certifikace jedinou zárukou.

A co znamená termín „grass fed beef“? Nejde o žádnou nadstavbu ekologického chovu, trh pouze zareagoval na skutečnost, že stále větší část spotřebitelů si uvědomuje, že maso zvířat chovaných na pastvě je lepší než maso zvířat z velkochovů. Existuje řada studií, které prokazují, že maso má více vitamínu E, lepší poměr Omega 3 a 6 kyselin apod.- čerstvý vzduch, slunce, pohyb a dobré přirozené krmivo = tráva (…mimochodem toto splňuje většina ekofarem) – je lepší než maso zvířat z velkochovů –

Proto vznikla značka (úspěšná zejména v USA) která označuje maso zvířat, která jsou krmena pouze trávou (čerstvou nebo sušenou pící), vyloučena je tedy i siláž a veškeré „jádro“ – obilí nebo kukuřice. Na tento chov se nevztahují žádná pravidla ekologického zemědělství, jedná se pouze o způsob krmení zvířat cílený na vysokou kvalitu masa. Podobně se na trhu úspěšně drží značka Heymilch v Rakousku a Německu – jedná se o mléko dojnic krmených pouze čerstvou nebo sušenou pící. Zde je opět prokázána lepší výživová stránka mléka (což souvisí hlavně s pobytem zvířat venku na pastvě) a navíc se z tohoto typu mléka lépe vyrábí kvalitní tvrdé a polotvrdé sýry.

Více info např. zde: http://toplinefoods.com/grass-fed-beef-meat-vs-organic-beef-meat/

Zpracovala: Andrea Hrabalová, PRO-BIO LIGA, 18. prosince 2018