Od vidlí po vidličku – Blok přednášek o biopotravinách a ekologickém zemědělství na Bio stylu Festivalu Evolution 2018

Oceňujeme iniciativu ekologických zemědělců a zpracovatelů a za dlouhá léta v oboru vidíme, že celý příběh bio má hlavu a patu. Už podruhé jsme letos měli možnost sezvat v rámci oblíbeného Festivalu Evolution zemědělce, výrobce a další zainteresované a uspořádat blok přednášek věnovaný ekologickému zemědělství a biopotravinám. Snahou bylo, abyste i vy mohli nahlédnout, jak to chodí na farmě, v obchodní společnosti a nakonec i v kuchyni. V našem případě na farmě rodinné, ekologicky hospodařící, dál ve společnosti s čtvrt století dlouhou tradicí distribuce biopotravin v Čechách a v kuchyni jídelen pro školy a mateřské školky. Videa vám nabízíme online. A abyste „nekupovali“ zajíce v pytli, to, čemu se věnují, se dozvíte v anotacích.

Jestli vás tematika biopotravin a ekologického zemědělství zajímá, rádi vám budeme průvodci a zajistíme vám dostatek inspirace. Jsme nevládní organizace PRO-BIO LIGA, která informuje a inspiruje o světu biopotravin pod hlavičkou Lovíme.bio.

Martin Rosenbaum

Začínáme na farmě v severních Čechách. „Ještě před 15 lety bylo možné začít hospodařit tak, že jste přišli na pozemkový fond a zažádali o pronájem půdy.“ říká Martin Rosenbaum, který v té době v Jindřichovicích pod Smrkem skutečně začínal farmařit. Nebylo jednoduché žít v nejistotě, které pozemky bude mít k dispozici další rok, ale zpočátku stačil dostatek entuziazmu. Politika hospodaření se zemědělskou půdou se ale s každým dalším rokem vyvíjí. Na základě postupujících změn teď Rosenbaumovi to, co patnáct let budovali, opouštějí, a zakládají nové hospodářství. I díky tomu se Martin dostal k Nadaci pro půdu a můžete se tak od něho ve videozáznamu přednášky dozvědět nejen příběh farmy Lukava, ale i širší kontext, jak to v současné době se zemědělskou půdou v Čechách je, a co radí těm, kteří mají chuť začít (ekologicky) hospodařit. A protože otázku dostupnosti půdy řeší prakticky celá Evropa, doporučujeme všem také dokument o evropských občanských iniciativách, které se snaží usnadnit přístup k půdě lidem, kteří chtějí zodpovědně hospodařit. K shlédnutí na: bit.ly/dokument_o_pude.

 

Martin Hutař

V záznamu rozhovoru Barbory Hernychové s Martinem Hutařem poznáte filosofii společnosti, která jako jedna z prvních v Česku pěstovala, zpracovávala a obchodovala biopotraviny. Z vyprávění samotného zakladatele a spolumajitele společnosti PROBIO, Martina Hutaře, se dozvíte, proč se tu věnují zejména zapomenutým druhům obilovin jako je špalda, pohanka, nebo historicky ještě starší jednozrnce a dvouzrnce, nebo kde se naopak vzala potřeba moderního bezleplového mlýna. Člověk, který se už více než 30 let věnuje biopotravinám se zaměřením na obiloviny, povypráví o tom, jak je využívá ve vlastní kuchyni k přípravě příloh, chutných salátů i pomazánek pro vnoučata.  Promluví také o náhledu na souvislosti intolerance k lepku a příběh toho, jak se v minulosti vedle celozrnné mouky objevila i „luxusní“ mouka bílá.

Jiří Pykal

Prezentace Jiřího Pykala z Biofarmy Sasov zahrnuje širší kontext toho, jak souvisí kvalita životních podmínek zvířat s kvalitou produkce masa a masných výrobků. Filosofii chovu v Sasově vystihuje vyjádření pana Pykala: „Když už ta zvířata chováme proto, aby byla zužitkována, tak se jim snažíme vytvořit maximálně kvalitní podmínky jak za života, tak i při porážce.“ Způsob porážky a životní podmínky ovlivňují kvalitu a chuť masa a masných produktů. Jde o volný pohyb zvířat, o to, jak dlouho po narození zůstávají s matkou a pijí mateřské mléko, o (ne)kastraci a způsob života ve stádě.

Po mnohaleté praxi v chovu masného hovězího skotu a přeštických prasat má sasovská farma paletu zkušeností. Zdejší selata například zůstávají v přítomnosti matky tři měsíce, namísto pouhých tří týdnů, a tak mají v době odstavení již dostatek protilátek a jsou zdravá a odolná proti chorobám. Tím je vyřazena potřeba nadbytečné nebo preventivní medikace. Stejně tak tady zjistili jak na to, aby nebylo potřeba kanečky kastrovat. Porážka tu probíhá na vlastních biojatkách a minimalizován je stres zvířat před porážkou, který má na chuť masa významný vliv. Stres totiž vyčerpá zásoby pro následné zrání masa.

Podobně komplexní souvislosti vysvětluje Jiří Pykal i pro téma kastrace, ekonomického pozadí prodeje nebo krmiv. V případě krmiv jde o velice zajímavé nastínění toho, jak zbytnou surovinou je v evropských podmínkách sója. Po mnoha úspěšných projektech ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby se teď sasovská farma snaží prokázat, že sóju, jejíž dovážení do Evropy je zatíženo silnou uhlíkovou stopou, je možné zcela nahradit rostlinami pro české podmínky vhodnými, jako je třeba vojtěška.

 

Biopotraviny ve školních jídelnách

Nebyla by to tak úplně nadsázka, kdybychom o čtyřech ženách, které přijaly pozvání prezentovat svoje zkušenosti v přednáškovém bloku Od vidlí po vidličku, napsali, že jsou to superheroes školního stravování. Disciplínu, která se v minulém století oblékla do zašlého unifikovaného pláště a cejchu nucenosti, přepisují na příběh o světlejších zítřcích. Ty nejmladší z nás, kteří ze školních lavic zasedají k obědu v jídelnách, krmí čerstvou zeleninou, biopotravinami a zapomenutými plodinami. O kvalitě a jejích výhodách musí leckdy přesvědčit nejen žáky, ale i dospěláky – rodiče, prarodiče a učitele. Logistiku dodávek mají komplikovanější a čeká je i větší počítání, aby se udržely v ekonomických normách. Pro celou věc jim ale srdce tluče a jdou do toho s nasazením, které na vás možná skočí i z videozáznamu jejich příspěvku, ve kterém se dozvíte o starostech i radostech takové práce. A fígl navrch – pokud strávníkům hned zkraje neprozradíte přítomnost jáhel nebo luštěnin, předsudečná hlava zůstane spokojená a všem chutná.

Iniciativa zdravějšího stravování a zodpovědnějšího komplexního přístupu je podpořena programem Skutečně zdravá škola. Naší přednášky se zúčastnily tři vyslankyně tohoto projektu – Renáta Černá ze ZŠ Dobřany u Plzně, Iveta Garciová z MŠ Semínko Praha a Olga Chlápková z Waldorfské základní školy v Pardubicích. Týden vaření z biopotravin pro 800 strávníků si zcela dobrovolně naordinovala Romana Opršalová z jídelny v Českém Brodě. Sobotní účastí na přednášce ho rovnou završila. Díky takovým, jako jsou tyhle čtyři houževnaté ženy (a řada dalších), umlkají hlasy, které říkaly „To není možné.“ Jde to logisticky, ekonomicky i chuťově. Inspirujte se a přiveďte zdravou a kvalitní stravu i do jídelen vašich dětí.

 

Blok přednášek připravila PRO-BIO LIGA v rámci projektu „Vzdělávání a osvěta o ekologickém zemědělství v ČR“, který je financován Ministerstvem zemědělství a podpořen společností KEZ o.p.s.

 

PRO-BIO LIGA je odborná pobočka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců zaměřená na propagaci a osvětu biopotravin a systému ekologického zemědělství mezi spotřebitelskou veřejností. Liga zprostředkovává rozcestník informací a zajímavostí ze světa ekologického zemědělství, bio a místních potravin od roku 2002 na stránkách www.lovime.bio (dříve www.biospotrebitel.cz).