Alternativní systémy záruky kvality potravin
Začátkem března jsme v rámci projektu EATingCRAFT (EduACtion Towards the Creation of Alternative Food NeTworks) vyrazili na školení o alternativních způsobech záruky kvality potravin do francouzského Lyonu. Výhodou alternativních způsobů je jejich adaptabilita a možnost přizpůsobení pravidel na podmínky a specifika dané lokality. Ve světě je nejčastěji využívají ti, kteří tíhnout k ekologickému hospodaření a produkci, ale oficiální biocertifikace pro ně z různých důvodů není vhodnou volbou. Cílem projektu je vytvoření vzdělávacího programu o participativních systémech záruky kvality (PGS – Participatory Guarantee System) a jeho otestování v rámci několika zemí EU. Česká republika je jednou z nich. Testovat se bude ještě v Maďarsku a Řecku.
„PGS je hlavně o systému, který umožňuje spotřebitelům přímo se podílet na rozhodování, koho svým nákupem chtějí dlouhodobě podporovat. Historicky za vznikem PGS stojí vůle spotřebitelů moci ovlivnit, jakým způsobem jsou suroviny pěstovány nebo zvířata chována a jakým způsobem jsou finální potraviny vyráběny, což u potravin nakupovaných anonymně v obchodech není možné. Během školení se vyjasnilo i postavení PGS a bio. Bio certifikace je jednoznačně jedním z pilířů PGS a i řada zapojených dodavatelů potravin je současně bio producentem. Avšak kritéria, která spotřebitelé mohou od svých dodavatelů požadovat, bývají širší než jen plnění zásad pro ekologické zemědělství – mohou se například dohodnout, aby zemědělec, u kterého nakupují nepoužíval Glyfosát nebo zaměstnával místní obyvatele, obnovil sad starých odrůd, provedl úpravy v krajině vhodné z pohledu přírody, apod. Během vývoje se samozřejmě základní pravidla pro nastavení sdílené kvality potravin zobecnila, přesto se mohou standardy u každé země, regionu či dokonce jednotlivé KPZ mírně lišit. Nastavení takovéhoto participativního sdílení hodnot a standardů pro přijetí dodavatelů potravin je pro českou mentalitu výzvou a proto jsme do projektu neváhali vstoupit“, popisuje svoje nabité zkušenosti kolegyně Andrea..
Pořadateli školení byly dvě francouzské organizace: Nature et Progrès (N&P), která ve Francii působí už od roku 1972 a má s participativním způsobem certifikace největší zkušenosti na světě. Její systém certifikace slouží jako inspirace pro ostatní země, které si vytvářejí vlastní lokální nebo národní standardy. Druhým organizátorem byl MIRAMAP, který je národní organizací propojující síť AMAP, což je síť lokálních komunitou podporovaných potravinových iniciativ (ekvivalent KPZ v České republice). Obě organizace se snaží o zavádění systémů garance kvality, které jsou založeny na spolupráci, důvěře, vzájemném ručení a propojují zemědělce s místní komunitou a spotřebiteli. Francouzské pořadatele podpořili i zástupci IFOAM Organics International a kolegové z Urgenci z Francie, Belgie a Švýcarska. Všechny organizace úzce spolupracují s lokálními potravinovými iniciativami, buď na národní nebo mezinárodní úrovni.
Program pro více než 20-ti člennou skupinu byl hodně nabitý a pestrý. Po úterních prezentacích o historii a metodice PGS byl středeční program příjemnou změnou. Měli jsme možnost se podívat na 2 farmy v okolí Lyonu, které se převážně zaměřují na pěstování zeleniny. Navštívili jsme Freda poblíž Arnasu a Jean-Marie u St Etienne des Ouillères. Jean-Marie je biodynamickým zemědělcem, jedním ze 70ti v celé Francii, který svou zeleninu dodává na trh a prodává i ze dvora nebo přes místní AMAP. Fred je certifikován u Natur et Progrés, ale má i oficiální biocertifikaci a dodává svou produkci do místní obchodní sítě a do AMAPu. Velkým překvapením bylo zjištění, že Fred považuje PGS (alternativní systém garance kvality) za náročnější a přínosnější ve srovnání s oficiální biocertifikací. Jeho velké pozitivum vidí v kontaktu s místní komunitou, ve vzájemné inspiraci, sdílení zkušeností a informací.
Bylo zajímavé porovnat rozdíly v přístupu organizací N&P a AMAP. Metodika N&P má díky dlouholetému fungování nastavenou velmi jasnou strukturu a všechny postupy jsou dobře popsány a zdokumentovány. AMAP klade důraz především na vzájemné vztahy a budování porozumění o postupech využívaných při hospodaření. Společnými rysy obou přístupů jsou sdílená vize, transparentnost, participace, důvěra, rozvoj znalostí a neustálé zlepšování postupů, jakým je jídlo pěstováno, propojení lidí se zemědělci a s krajinou.
S Fredem jsme měli možnost se potkat ještě jednou večer na místním výdejním místě AMAP Biosol, kam svou zeleninu pravidelně zaváží. Sortiment výdejního místa nabízel kromě zeleniny i lokální pečivo a sýry, a měli jsme také možnost ochutnat místní pivo a mošty. Vládla pohodová atmosféra, nikdo nikam nespěchal, bylo cítit, že lidé se tu kromě nákupu rádi zastaví na kus řeči se svými dodavateli a sousedy.
Bonusem celého školení bylo výborné jídlo i víno v biokvalitě, ať už na farmě nebo v některé z restaurací a bister, které jsme měli možnost navštívit. Znalost původu surovin byla pro kuchaře i obsluhu samozřejmostí. Lokálnost, kvalita, neotřelé zpracování a servírování – to vše umocňovalo zážitek z jídla, které je ve Francii opravdu obřadem.
O více informací o PGS a systému vzájemného ručení se s vámi rádi podělíme na školení, které chystáme v Praze na přelomu května a června.
